Foto: GettyImages
Přemýšleli jste někdy, proč sex probíhá tak nějak. .. předvídatelně? Stejná sekvence, stejné role, stejná očekávání. On iniciuje, ona reaguje. Nejdřív tohle, pak tamto, pak to. Jako by existoval neviditelný choreograf, kterého nikdo nepozval, ale všichni ho tak nějak poslouchají.
V roce 1973 přišli američtí sociologové John Gagnon a William Simon s teorií, která byla na svou dobu radikální, a to, že sexualita není instinkt, který v nás přirozeně dřímá a čeká na probuzení. Je to něco, co se učíme. A to především z kulturních vlivů, které nastavují pravidla toho, co je sexuální chování a jak se v sexuálních situacích chovat.
Tahle teorie prostě tvrdí, že sex není jen biologie. Je to výkon podle scénáře. A ten scénář jsme nedostali do ruky jako dospělí, ale dostali jsme ho už jako děti, teenageři, diváci filmů, čtenáři časopisů a uživatelé sociálních sítí. Dávno předtím, než jsme měli možnost rozhodnout se, co vlastně chceme a hlavně jak to chceme dělat.
Gagnon a Simon popsali, že chování probíhá na třech úrovních: kulturních skriptech, interpersonálních skriptech a intrapsychických skriptech.
Kulturní skript je ten největší, je to ten co společnost považuje za "normální" sex. Pořadí, role, kdo co dělá a jak dlouho. Hollywoodský střih od prvního polibku až k ránu. Vliv pornografie. Zkrátka ten, který nám říká, že "opravdový sex" vypadá určitým způsobem a že vše ostatní je odchylka.
Interpersonální skript je to, co se odehrává mezi vámi a konkrétním partnerem. Kdo iniciuje. Jak se vyjadřuje touha. Co se říká a co ne. Tato vrstva je osobnější, ale stále silně ovlivněná tím, co jste oba vstřebali z kultury kolem sebe.
Intrapsychický skript je nejintimnější. Je to správa tužeb tak, jak je prožívá jednotlivec. Obrazy a touhy, které vzrušení vyvolávají a udržují. To, o čem fantazírujete v hlavě. Co vás zapne a probudí ve vás chtíč. Ale i tahle nejsoukromější vrstva je ovlivněná tím, co jste viděli, slyšeli a co vám bylo řečeno.
Filmy a seriály, které jste sledovali od dětství. Vtipy, které jste slýchali. První pornografie, na kterou jste narazili. Komentáře rodičů o tělech a sexu, ať už přímé, nebo ty nenápadné, které padly mimo kontext. Kamarádi, kteří vyprávěli o svých zkušenostech a vy jste si nevědomě zaznamenávali, jak to teda mát být.
Výzkum potvrdil, že sexuální skripty jsou silně genderově ovlivněné, zejména u dospívajících a mladých dospělých. V západních kulturách se skripty pro ženy a muže liší a často se vzájemně doplňují způsobem, který vytváří dvojí standardy.
Klasický příklad? Muž, který iniciuje hodně, je přitažlivý. Žena, která dělá totéž, dostane spíš negativní komentáře. To není příroda. To je skript, který píše kultura, ne biologie.
Protože skript, který nikdy nebylo vědomě zvolen, může tiše ovlivňovat věci, které by měly být výhradně vaše. Co si dovolíte chtít. Co si dovolíte říct. Co považujete za normální, i když vám to nevyhovuje.
Mnoho lidí v posteli dělá věci ne proto, že je chtějí, ale proto, že je skript říká, že by je chtít měli, nebo naopak potlačují to, co doopravdy chtějí, protože to do scénáře nezapadá. Sexuální nespokojenost pak nevzniká z nedostatku chemie nebo kompatibility. Vzniká ze dvou skriptů, které se neshodují a nikdo o tom nemluví.
Gagnon a Simon nepřišli s teorií sexuálního skriptu proto, aby nás deprimovali. Přišli s ní proto, že odmítali teorii, že sexualita je hluboce zakořeněná v naší přirozenosti a chtěli ukázat, že to, co se zdá přirozené a nevyhnutelné, je ve skutečnosti naučené, a tedy i měnitelné.
Přepsat skript neznamená všechno zahodit a začít od nuly. Znamená to zastavit se a zeptat se, jestli to, co z toho, co dělám, jsem si vědomě vybral? A co jsem jen převzal?
Někdy zjistíte, že váš skript vám vlastně sedí. To je taky v pořádku. Ale rozdíl mezi "dělám to, protože to chci" a "dělám to, protože jsem nikdy neuvažoval o alternativě", to je rozdíl, který stojí za to znát.
Milovník skandinávské kinematografie, americké literatury, italské gastronomie a cestování vlakem po českých luzích a hájích.
