Foto: GettyImages
Znáte ten pocit, když vám někdo fakt voní? A teď nemyslím jeho voňavka. Někdo je ve vaší blízkosti a vy si říkáte, co to proboha je. Ne parfém. Ne sprcháč. Něco hlubšího, těžko to dokážete pojmenovat. A naopak, když potkáte člověka objektivně atraktivního, sympatického, milého a on vám vůbec nevoní. Tohle není v hlavě. Je to v genech.
Jako lidi rádi o přitažlivosti mluvíme v nějaké vědomé rovině, kdy máme společné zájmy, smysl pro humor, líbí se nám stejné věci a tak dále. Jenže tělo začíná hodnotit potenciálního partnera mnohem dřív.
Klíčovou roli hrají MHC geny (Major Histocompatibility Complex), což je skupina genů, které jsou nejpromněnlivější v celém lidském genomu. Žádní dva lidé nemají identické HLA proteiny, vyjma jednovaječných dvojčat. A právě tato genetická unikátnost se promítá do vůně každého z nás.
Jak? Mikroby na povrchu kůže rozkládají sekrety potních žláz a výsledná vůně těla je silně ovlivněna naším MHC genotypem. Každý z nás má svůj vlastní čichový otisk a ten vypovídá přímo o naší imunitní výbavě. Teď jste si určitě vzpomněli na kriminálky a psovody, co? Ano, tak to funguje.
V 90. letech provedl švýcarský biolog Claus Wedekind jeden z nejcitovanějších a nejvíc smelly experimentů v historii výzkumu přitažlivosti. Muži nosili dvě noci stejné bavlněné tričko bez parfémů nebo deodorantů. Pak ženy tato trička čichaly a hodnotily, která jim připadají nejpřitažlivější.
Výsledky byly přesvědčivé, a to že ženy konzistentně preferovaly vůni mužů, jejichž MHC geny se od jejich vlastních výrazně lišily. Evolučně to dává smysl, protože rozmanitost imunitních genů u potomků znamená silnější obranyschopnost.
Ženy přitom typicky nedokázaly vysvětlit, proč jim konkrétní vůně přijde přitažlivější. Přesto ji konzistentně hodnotily jako příjemnější, pocházela-li od mužů s odlišným MHC profilem. Nos prostě ví.
Tady přichází ale detajl, který stojí za pozornost, a to zejména pokud berete hormonální antikoncepci.
Ženy na antikoncepčních pilulkách vykazují opačný efekt a přitahují je MHC geny podobné jejich vlastním. Pravděpodobně proto, že pilulka uvádí tělo do hormonálního stavu podobného těhotenství. No a v těhotenství dává evolučně smysl mít kolem sebe podobné, tedy příbuzné jedince.
Dá se tak říct, že antikoncepce může ovlivnit, koho vám nos vybere za vhodného partnera. Někteří výzkumníci naznačují, že ženy, které poznají svého partnera na pilulce a pak ji vysadí, mohou zjistit, že jim najednou voní jinak. Nebo vlastně úplně méně.
Slovo feromony zní lákavě a průmysl parfémů ho rád používá. Realita je ale trochu komplikovanější.
Vědci dosud jednoznačně neidentifikovali ani jeden prokázaný lidský feromon. Na rozdíl od myší nebo hmyzu lidé postrádají funkční vomeronazální orgán, tedy specializovanou čichovou strukturu určenou právě k detekci feromonů.
Co ale existuje, jsou látky, které na nás v těsném kontaktu působí. Androstadienon, přítomný ve vyšší míře v mužském potu, byl v studiích spojen s vlivem na náladu a sexuální vzrušení u žen. Nejde o feromony v klasickém slova smyslu, ale o chemické signály, které náš mozek zpracovává.
Tady je čas přiznat, že věda tady není úplně jednotná. Rozsáhlá metaanalýza studií zaměřených na MHC a výběr partnera nezjistila celkově statisticky nějaký velký efekt MHC podobnosti na párování u lidí.
Stručně řečeno jde o to, že váš nos čichové informace sbírá a zpracovává a říká vám, koho si asi tak vybrat. Ale rozhodnutí nakonec dělá víc než jeden smysl.
Máme tu ale jeden zajímavý vedlejší efekt. Lidi si nevědomě vybírají parfémy tak, aby doplňovaly a zvýrazňovaly jejich vlastní přirozený tělesný pach, a nepřímo tak prozrazují svůj genetický profil.
Zkrátka ten parfém, který na vás všichni chválí, pravděpodobně nevoní izolovaně tak dobře. Funguje proto, že sedí na vaší přirozené vůni. Parfém, který na kamarádce voní skvěle a na vás nějak ne, není nefunkční. Jen se s vaší chemií nepotká.
Vůně je jeden z nejstarších a nejrychlejších filtrovacích mechanismů, které máme. Evolučně nám pomáhala vybírat partnery s odlišnou imunitní výbavou a tím zvyšovat šance zdravých potomků. Romantické to není. Ale funguje to.
Zároveň, ale přitažlivost je víc než nos. Kultura, zkušenost, emocionální rezonance, to vše vstupuje do rovnice. Vůně není stoprocentní ortel. Je to první signál, který stojí za to nevyignorovat.
A pokud vám někdo voní tak silně, že to nedokážete racionálně vysvětlit, tak to možná to ani vysvětlovat nepotřebujete.
Milovník skandinávské kinematografie, americké literatury, italské gastronomie a cestování vlakem po českých luzích a hájích.
