Pravda o SPF: Je opalovací krém opravdu nejlepší ochranou proti slunci?

Stačí se namazat opalovacím krémem, nebo je pro dostatečnou ochranu třeba dělat víc?
Kristýna Schafferová 25. července 2025

Foto: Cosmopolitan

O tom, že sluneční záření poškozuje kůži se už dávno ví. Kromě zbytečných vrásek a oxidačního stresu, jenž narušuje buňky, ale riskujeme mnohem víc. Rakovina kůže není legrace a může potkat každého, včetně celebrit jako je třeba Khloé Kardashian, Hugh Jackman nebo Kevin Jonas, kteří se s určitou formou kožního nádoru potýkali či stále potýkají. V souvislosti s UV zářením jdou ruku v ruce opalovací krémy - dokážou ale poskytnout 100% ochranu?

Rakovina kůže je (a bude) stále častější

Odhaduje se, že dnešní malé děti budou v dospělosti čelit 40% nárůstu kožních nádorů. Meziročně počet nových odhalených případů stoupá jednak proto, že lidé díky osvětě častěji navštěvují kožní lékaře, jednak kvůli silnějšímu UV záření a genetickým predispozicím.

Jak se nebezpečným změnám na kůži bránit? Na prvním místě je ochrana, na kterou si v článku ještě posvítíme, společně s pravidelnou kontrolou - každý měsíc si znaménka lajckým okem zkontrolujte sami, jednou za rok na ně pak nechte mrknout dermatologa. A pokud chcete mít úplnou jistotu, investujte do vyšetření FotoFinderem, digitálním přístrojem, který pořídí fotografie všech pih, mateřských znamének a útvarů na vašem těle a dokáže je v čase porovnat (ceny začínají na 1500 Kč).

Kdo by měl na vyšetření chodit častěji?

Pokud nejste extrémně pihovatí, dobře se opalujete a nejste velmi světlý typ, bude vám stačit kontrola u kožního lékaře jednou ročně. Při jakékoliv změně na kůži, která se vám nezdá, samozřejmě dřív a kdykoliv. V opačném případě se k dermatologovi objednávejte každých 6 měsíců a neostýchejte se mít klidně i dva nebo tři různé lékaře. Víc očí přeci jen víc vidí - některé bazaliomy a melanomy nemusí být na první dobrou jednoznačné. 

Pozor také na křížení nemocí, nebo jinak genetickou podmíněnost. Například pacienti s určitými autoimunitními chorobami (namátkou třeba hidradenitis suppurativa) či rakovinou prsu mají větší riziko vzniku maligního melanomu či jiného typu kožního nádoru. A to až o 80 %!

Typy UV záření a jejich účinky:

UVA (320–400 nm)

  • Neproniká tolik do DNA, ale jde hlouběji do kůže (dermis).
  • Způsobuje stárnutí pokožky (vrásky, pigmentace) a nepřímo přispívá ke vzniku rakoviny kůže.
  • Prostupuje i skrz sklo.

UVB (280–320 nm)

  • Hlavní viník rakoviny kůže – způsobuje přímé poškození DNA.
  • Odpovědné za spálení od slunce. Zároveň potřebné pro tvorbu vitamínu D.
  • Neprochází sklem.

UVC (100–280 nm)

  • Nejnebezpečnější typ, ale nedostává se na Zemi – atmosféra ho odfiltruje.
  • Využívá se v germicidních lampách (dezinfekce), kde je opravdu toxický.

Stačí používat opalovací krém?

Krém na opalování pokožku před slunečním zářením skutečně chrání, neměli bychom se ale spoléhat jen na něj. Tou nejlepší ochranou je se sluníčku maximálně vyhýbat, negrilovat se a přizpůsobit se v oblékání, tzn. nosit v létě čepice, a ideálně trička s UV filtrem. 

Ona totiž představa, že se namažete opalovákem a plácnete se na celý den k vodě v domnění, že to vaše kůže nepozná, může být zrádná. Krém s SPF faktorem má sloužit jako dočasné řešení, když se pohybujete venku, ne k cílenému opalování ve stylu „mám na sobě krém, nic mi tedy nehrozí“. (Pokud se chcete cíleně opalovat, je samozřejmě VŽDY lepší použít opalovací krém!)

No jo, ale co vitamín D?

Odpůrci opalovacích krémů a extrémní milovníci slunce by v tuto chvíli mohli namítnout: „Jenže vitamín D naše tělo potřebuje, a jak známo, opalovací krémy blokují jeho vstřebávání.“ To je sice pravda, na druhou stranu si náš organismus vystačí s poměrně malými dávkami, kdy nehrozí spálení pokožky - a právě spálení kůže bývá důvodem vzniku rakoviny. 

Pro dostatek vitaminu D obecně platí:

  • chytat sluneční paprsky 10–30 minut denně v závislosti na vašem fototypu (lidem se světlejší pletí stačí méně času než těm s tmavou kůží).
  • bez opalovacího krému (ale ne déle, aby se předešlo spálení)
  • stačí vystavit cca 20–25 % kůže (např. obličej, předloktí a lýtka)
  • sklo blokuje UVB záření (které je potřebné pro tvorbu vitaminu D)

Jakou roli hraje při opalování astaxanthin?

Astaxanthin je takový malý „antioxidační superhrdina“ a při opalování může mít zajímavou roli. Jde o červený karotenoid, přírodní pigment, který se nachází v mořských plodech, řasách, ale třeba i peří plameňáků či křepelek (to právě on dává lososům, krevetám nebo plameňákům jejich typickou růžovočervenou barvu). Nejčastěji se získává z mořské řasy Haematococcus pluvialis a má velmi silné antioxidační účinky, dokonce silnější než vitamín C, E či beta-karoten. Během opalování pomáhá neutralizovat volné radikály, které při něm vznikají. Snižuje také záněty, zarudnutí a spálení kůže.

Studie naznačují, že pravidelné užívání astaxanthinu může mírně zvýšit odolnost kůže vůči UVB záření – takže funguje trošku jako „vnitřní opalovací krém“. Navíc snižuje tvorbu vrásek, a protože chrání kolagen, podporuje elasticitu pokožky.

Jak astaxanthin užívat a co si od něj neslibovat?

Astaxanthin se užívá jako doplněk stravy nejčastěji v podobě tobolek, a to v denní doporučené dávce 4-12 mg ideálně s jídlem. Účinky lze očekávat po cca 2 – 4 týdnech pravidelného užívání. Jde pouze o podpůrné řešení, nečekejte od něj 100% ochranu a nenahrazujte jím opalovací krém.

Přestože je považován za bezpečný, mohou se v některých případech objevit vedlejší účinky, jako jsou zažívací potíže, alergické reakce nebo změny v barvě pleti. Pokud si nejste jisti, zda astaxanthin zařadit do své každodenní rutiny, poraďte se s lékařem, zejména v případě, že vás trápí zdravotní problémy.

Kristýna Schafferová

Kristýna Schafferová

@kristynarojikova

Nadšenec do české kuchyně, přírodní kosmetiky a dobrých detektivek, kterého baví chytří lidé a hloupé reality shows (protože pak je svět v rovnováze).

Objednejte si předplatné Cosmopolitan

Časopis Cosmopolitan
Předplatné