Foto: GettyImages
Co kdyby všechno dopadlo tak, jak jsem si vždycky přála? A co kdyby to dopadlo zase úplně opačně? Co kdybych se už vůbec nikdy nezamilovala? A co když je všechno tak, jak má být?
Co kdyby se Jack v Titanicu na ty dveře vedle Rose vešel a přežili by oba? Nebo co kdyby se potkali v dalším životě? Byli by to stále oni?
Je to krutá věc, tohle „co by kdyby“. Protože je to jedna z mála věcí, která vždycky zůstane. A to je možná na tom to nejhorší. Je to pronajatý hotelový pokoj na dobu neurčitou, za který neustále platíme. Předplatné, které nejde zrušit. Myšlenka akorát uvěřitelná na to, abychom se jí drželi, ale dost vzdálená na to, se jí dotknout.
Já se snažím být realista, občas dokonce i optimista. Říkám si, že všechno je možné, opakuju motivační citáty, které mi hlásají sociální sítě a které mi zároveň vyhrožují, že pokud nebudu interagovat, vysype se na mě kýbl s neštěstím. V hodně případech věřím tomu, že nebe je limit, že Red Bull dává křídla a že čas zahojí všechny rány, jenom proto, abych pak koukala do stropu a přemítala nad něčím, co by se nikdy nemuselo stát. Nad jednou malou situací, která by mohla změnit úplně všechno. I kdyby to byl jen jiný první dojem nebo maličko více trpělivosti.
Je tady jedna knížka, kterou napsal Matt Haig. Jmenuje se Půlnoční knihovna a její hlavní myšlenka nebo linka spočívá v tom, že hlavní hrdinka v téhle magické knihovně zkouší všechny možné verze svého života. Všechno, co by se mohlo stát, každý způsob života, románek, cesta i špatné rozhodnutí tvoří knihu, přes kterou tuhle realitu může navštívit.
V mé knihovně by mohla být kniha, kde jsem se stala přírodovědcem místo toho, abych se věnovala umění. Kde jsem uměla líp počítat a dostala se na školu, pro kterou byla matematika stěžejní. Nebo třeba realita, ve které jsem nikdy nic nenapsala a nebo se přestěhovala do jiné země.
Co by bylo ve vaší knihovně? Rozvod? Fotbalová kariéra a zdravé koleno? Sebrání odvahy pozvat na rande někoho, o kom se až později zjistilo, že vlastně chtěl taky? Koupení bitcoinu? Nebo třeba vyhnutí se tomu jednomu proradnému ex, kterého údajně mají skoro všichni? A kterého vaši přátelé nemohou vystát?
Spoiler alert! Hlavní hrdinka knihy nakonec usoudí, že je její život přesně takový, jaký má být. Že se v těch druhých realitách necítila ve své kůži a nepoznávala se. Což dává kompletně smysl, vzhledem k tomu, že se dostala k hotovému produktu a nezačínala od začátku celé té cesty za tím konkrétním životem.
Každopádně každý máme nějaké „co by kdyby“, které se nás drží zuby nehty a nejde ze sebe jen tak smést. Někdo jich má i víc. Někdo se v nich ztrácí při denním snění a někdo tak dokonce manifestuje. Možná je ale důležité si občas říct, jak moc reálné by bylo a jak blízko nám to naše „what if“ je. Jedná se o člověka, nebo o životní styl? A je to jen bezpečná útěcha, nebo věc, která by nám překopala úplně celý život? Další otázka se týká toho, zda by nás to opravdu udělalo šťastnějšími, nebo jestli je to jen způsob, jakým si pomáháme pokračovat ve svém životě v momentech, kdy je to těžké.
A ačkoliv to umí udělat pořádnou neplechu v hlavě, je to zároveň i něco, co nás může motivovat v tom, jak s dalšími potenciálními situacemi naložit. Jak neopakovat něco, čeho litujeme. Jak se poučit. Jak si nenechat někoho proklouznout mezi prsty jen proto, že se bojíme. Jak se vyhnout zjištění po několika letech, že to ten druhý cítil vlastně stejně a že jsme svojí nejistotou jen ztratili čas. Protože něco podobného veřejně popisovali Sandra Bullock a Keanu Reeves. Co by kdyby je zvědavost, která ale neříká, kam nemáme strkat prsty a jen nás svádi k tomu hádat, co se skrývá za těmi zavřenými dveřmi.
Takže ačkoliv je to „co by kdyby“ zákeřné a tak nějak nás nutí jenom doufat, učí nás i jednat v případech, kdy se ta situace opakuje nebo kdy neodchází. Možná nás v některých chvílích prostě jen popostrčí k tomu něco opravdu změnit a ne jen přemítat nad tím, co by se stalo, kdybychom zázračně objevili schopnost chodit po stropě. Nebo kdybychom jednali na základě touhy a ne rozumu.
Chodící moodboard, co neumí nic nedělat. Fotografka a módní enthusiastka, co ocení dobrou kávu a matchu.
