Beze srandy, syndrom zlomeného srdce fakt existuje
Foto: Getty Images/Jan Houška
Foto: Getty Images/Jan Houška
Když se řekne „zlomené srdce“, možná si představíte brečící ženu s pusou plnou čokolády, obklopenou nespočtem posmrkaných kapesníčků. Ano, scény z Deníku Bridget Jonesové nám poskytují jasný obrázek, jak by taková „zlomená“ žena asi měla vypadat. Přestože jsou podobné filmy legrační, zastírají jeden důležitý fakt: zlomené srdce není jen označení pro emočně vypjatý stav, ale skutečné kardiovaskulární onemocnění.
Nežertujeme. Syndrom zlomeného srdce byl poprvé lékařsky popsán již v roce 1990, a to jako stresová kardiomyopatie. Japonští vědci, kteří jej identifikovali, mu dali ještě zajímavější jméno: tako-tsubo kardiomyopatie. „Takotsubo“ znamená ve volném překladu „past na chobotnice“, ale nebojte, s hlavonožci nemá tato srdeční porucha nic společného. Jde o přirovnání tvaru levé komory k hrnci, do něhož se v oceánech chobotnice chytají. Přestože je onemocnění poměrně vzácné, objevit se může u zcela zdravých pacientů. A banalizovat by se rozhodně nemělo.
Syndrom
zlomeného srdce je ve skutečnosti druhem srdečního infarktu. Na rozdíl od toho
klasického však nezpůsobuje ucpání srdeční tepny, ale zvětšení a zeslábnutí
levé srdeční komory. Stejně jako každá jiná srdeční příhoda, i tento syndrom
způsobuje celou škálu příznaků: dušnost, bolest na hrudi nebo abnormální
srdeční rytmus. Naštěstí jde většinou o krátkodobý a přechodný stav, po němž
následuje plné zotavení.
Na tom, že emoce ovlivňují naše fyzické zdraví, už dnes není nic překvapivého. Existuje spojitost mezi stresem a cukrovkou, sklony k obezitě a některými typy rakoviny. A podle moderních vědeckých poznatků je zřejmé, že stres stojí i za srdečními problémy. Zatímco ten dlouhodobý souvisí s poruchami srdečního rytmu a vysokým krevním tlakem, náhlý emoční stres (způsobený třeba rozchodem, smrtí blízké osoby nebo jiným traumatickým zážitkem) vyvolává právě srdeční poruchu označovanou jako tako-tsubo kardiomyopatie. Podle vědeckých hypotéz můžou být na vině i stresové hormony, které způsobují křeče srdečních cév.
A tak se plynule dostáváme k tomu, kdo syndromem zlomeného srdce trpí častěji. Překvapuje vás, že ženy? Asi ne, ale není to tím, že by byly hysterické nebo přehnaně emocionální, jde o fyziologickou reakci na stres, která je prostě u každého pohlaví trochu jiná. Podle výzkumů může u žen a mužů docházet ke zcela odlišným změnám krevního tlaku a průtoku krve, což pravděpodobně vysvětluje nepoměrně vyšší výskyt stresové kardiomyopatie u žen.
Co se týče vaše zdravotního stavu, neřiďte se internetem. Důležité je poslouchat své tělo, a když se u vás objeví příznaky infarktu nebo pokud bolest, dušnost či závratě neustupují, zavolat si okamžitě lékařskou pomoc.