Foto: GettyImages
Mentální nevěra není o tom, že byste někomu zběsile psali do DMs: „Hej, co kdybychom si dali sprchu u tebe?"
Jako jo, přiznejme si, že to zní lákavě, se někdy vysprchovat zadarmo, ale... Je to o tom, že někdo začne bydlet ve vaší hlavě bez nájemní smlouvy. Přemýšlíte, jak asi voní, co by řekl, kdyby vás viděl v tom novýn outfitíku, a najednou váš partner mizí kdesi v pozadí.
Psychologové tvrdí, že tohle „mikrozamilování“ je normální. Vážně. Ale když se v tom začnete topit jako ve třetí skleničce Aperolu, možná vám ve vztahu něco chybí. A ne, řešením není vyměnit Aperol za espresso martini.
Zamilovat se do kolegy, barmanky nebo vašeho kurýra zásilkové služby? Been there, dona that. Je to v pohodě. Dokonce to může být neškodné koření vašeho vztahu, takové to pálivé, které jen probudí chuť.
Problém nastane ve chvíli, kdy se o té nové osobě přistihnete přemýšlet častěji než o svém partnerovi. Když se těšíte na zprávu od „toho človíčka s tím sexy úsměvem“ víc než na večeři doma.
V tu chvíli to už není jen roztomilý crush, ale mentální úlet s plnou penzí v Hurghadě.
Znáte ten pocit, že ve vztahu něco chybí? Pozornost, napětí, zpocenej sex, komplimenty. .. nebo jen ta elektrizující nejistota, co dělá randění tak sexy? Nový člověk vám ukáže jinou verzi vás samých, tu která ještě neví, že i ta nejvíc divoká láska jednou přeteče do komfortu. (Což je samozřejmě úplně v pořádku!)
A i když by v realitě to „nové my“ možná vůbec nefungovalo, v hlavě to jede jak romantický film Celine Song. Ano, jedete si Past Lives.
Jenže pozor, tenhle mentální únik může být stejně silný (a bolestný) jako reálná aférka. Protože když se začnete opíjet představou, že jinde je tráva zelenější, snadno zapomenete, že doma máte zahradu, kterou stačí jen trochu zalít.
Ach, ta vztahová šedá zóna! Máte to partnerovi přiznat, nebo si to nechat jako malé tajemství mezi vámi a vaší fantazií? Upřímně? To záleží. Pokud vás to mikrozamilovávání baví, ale nebolí, klidně si ho nechte jako mentální masáž ega. Ale pokud vás to začne žrát, dusit a rušit spánek (a není to těch pět kafíček přes den), pak je možná čas promluvit si. Ne s tím člověkem z vašich představ, ale s tím, kdo s vámi sdílí postel.
Není to zrada. Není to důvod k rozchodu. Je to signál.
Že vám něco chybí. Že potřebujete jiskru, dotek, pozornost, nebo prostě trochu chaosu, který připomene, že jste živí. A to se dá vyřešit i bez toho, abyste začali flirtovat v DMs.
Někdy stačí jen otevřít pusu... A ne jen k dalšímu Aperolu.
Milovník skandinávské kinematografie, americké literatury, italské gastronomie a cestování vlakem po českých luzích a hájích.
