Co když si píše s více lidma?

Randění je disciplína, která někdy připomíná spíš Survivor než Růži pro nevěstu. Píšete si? Sem tam si zavoláte, posíláte si memes (což je, upřímně, naprosto adekvátní způsob komunikace), pokud jste Gen Z, máte se na Snapchatu, flirtujete a tak nějak se potkáváte – na pivo, na party, na akci, kde „náhodou“ víte, že bude. Ale je ještě moc brzy z toho cokoli vyvozovat.

A víš že to není exkluzivní?

Ten člověk vás zajímá. Vy zajímáte jeho. A pomalu ve vás roste zvědavost: Co by z toho mohlo být? A právě v tu chvíli vám někdo připomene: „Ale víš, že to není exkluzivní, že jo?“ Jakoby to v randění už nebylo komplikované dost. Teď po mně ještě chcete, abych počítala s tím, že můj vyvolený (viděla jsem ho dvakrát) má pravděpodobně otevřené chaty s dalšími? No… možná na tom přece jen něco je.

Art of letting go: proč je někdy dobré nechat to být?

Hrady z písku

Píšete si s více lidmi najednou? Moc možností, co? Máme tady dva úhly pohledu a upřímně, ani jeden není asi úplně zdravý. Talking stage je neoficiální předstupeň vztahu. Takový eskalátor k něčemu opravdovému. Dost bytelný na to, aby vás udržel, ale nejistý ve čtvrtek odpoledne, když potřebujete přestěhovat pohovku. Maličko jako písek na pláži, zkrátka do něj lehce zapadnete, máte ho všude, ale musíte ho hodně zpracovat, než z něj něco postavíte. Hrady z písku se ve dvou staví přece jen líp. Otázkou ale zůstává, jestli už jste se rozhodli, kdo je ten druhý.

Co dělá dobrý polibek?

Hop sem, hop tam

Pokud vnímáme talking stage jako takovou training season před zamilovaným růžovým obdobím a každý správný romantik by v tom chtěl mít jasno.

„Teď vidím tebe a budu se soustředit na tebe.“ No jo, ale ne každý je romantik. A ne každý si je hned jistý. Možná to očekávání, že vaše potenciální polovička flirtuje (aspoň v těch úplných začátcích) i s jinými lidmi, není na škodu.

Všichni bychom si měli občas uklidit před vlastním prahem. Přeci jen to můžete být i vy, kdo se nemůže rozhodnout mezi Damonem a Stefanem. Skáčete z iMessages do chatu na Instagramu a zpátky na WhatsApp?

Hlavně se v těch konverzacích neztraťte, prosím. Ne vždy musíme k randění přistupovat jako k prohlídkám bytu. Ale pokud si nejste jistí, nikdo vám nemůže zakázat prozkoumávat všechny možnosti. Někdy to neupínání se na jednu osobu dokáže výborně rozšířit obzory. Někdy vás to ochrání do doby, než budete připravení. Protože každý máme jinou rychlost a někdy prostě jen potřebujeme čas. Možná si tím jen necháváte volnost v tom nepředbíhat.

Carbonara, klobása a pivo: Průvodce letními láskami

Když totiž očekáváte, že Antonín (nebo Ondřej, nebo Matyáš) píše i jiným lidem, možná vám to pomůže netlačit na pilu. Zůstat nohama na zemi. Přeci jen žijeme ve světě možností a breadcrummingu. Aka: budu ti dávat dost, abych tě udržel na háku, ale málo, aby se z toho něco opravdu stalo. Dávkování pozornosti, které funguje maličko jako adventní kalendář bez Štědrého dne.

Jak lehce se do něj ale člověk zamotá, co? Možná nejste exkluzivní spolu, ale pokud se vám někdo nabízí takhle exkluzivně, chcete ho stejně jako Birkinku. Ale budete ho chtít i ve chvíli, kdy ho opravdu budete moct mít?

Rozuzlení?

Ve finále platí jedno: Pokud vás někdo chce vidět, uvidí vás. Pokud jste pro něj ta správná osoba, bude to vědět. Nejzdravější je v tomhle možná balanc a nepočítat s ničím, ale nezapírat, když se něco děje. A teda hlavně doufat, že pokud si ten "jeden" fakt psal s více lidmi při vašem seznámení, přestal ve chvíli, kdy jste spolu vstoupili do vztahu. Protože to bychom měli větší problém než jednu rozmanitou talking stage. Mohlo by nás jich čekat třeba ještě dalších pět.