Kdy ve vztahu začíná žárlivost?

Nic není dokonalé a vztahy už vůbec ne. I když si někteří lidé užívají jejich krasojízdu bez větších scén, jednou to obvykle přijde. A my víme kdy. Jen čtěte dál.
Text: Tereza Čaladi 7. prosince 2022

Foto: Fifty Shades of Grey (Universal Studios)

Buďte upřímní – kdo z vás nikdy alespoň malinko nežárlil? My víme... Tato emoce je mnohdy vnímaná v opravdu hodně negativním světle. A není se čemu divit. První, co si člověk pod ní obvykle představí je nezdravé stíhačkovské chování. Kdy například žárlíte na partnera, že přišel o dvě hodiny později a že to je podezřelé, zatímco jemu jen ujel vlak. Málokdy si ale někdo žárlivost spojí s něčím pozitivním… a to je vlastně trochu škoda.

Údělem žárlivosti je podle neurovědce Balanda Jalalaz Cambridge především motivovat lidi k tomu, aby své vztahy řešili a posouvali je. Je proto celkem logické, že se začíná objevovat v okamžiku, kdy vztah nefunguje úplně na 100 %. Což je málokdy. Vztahy jsou prostě fuška.

Rozhodně to nemusí znamenat italskou domácnost, žárlivost má mnoho podob. Je to vlastně přetransformovaná péče. Partneři se jednoduše zajímají o to, co a s kým dělal jejich protějšek, hlavně protože se bojí, že toho druhého ztratí. Pokud váš partner nežárlí, může to znamenat obrovskou důvěru, nebo ne tolik hluboký vztah. Problém obvykle bývá ten druhý extrém, kdy je žárlivost nadměrná, zbytečná a toxická. Jako u spousty věcí – i tady je dobré najít si zlatou střední cestu.

Důvody vzniku žárlivosti

Nedá se určit nějaká konkrétní časová linie, kdy do vztahu tahle emoce vstupuje. Každé partnerství je specifické a ovlivněno celou řadou faktorů – vzájemná důvěra, historie podvádění toho druhého, té vaší a mohli bychom pokračovat. Kdy vzniká je možné použít jako synonymum pro proč vzniká. Odpovědí je mnoho, pro každého jsou individuální, nicméně tyhle tři jsou podle odborníků nejčastější.

  • Nejistota: Vztahy jsou opravdu málokdy perfektní a vždycky se v nich objeví škvírky na pochybovačné myšlenky. Někdy jsou oprávněné a někdy ne. Roli hraje to, jak se k nim postavíte. Věříte tomu druhému, nebo ne? Jste si jistí, že by vás nepodvedl? Cítíte se milováni a nemáte sebemenší důvod považovat neobvyklé chování za zvláštní? Velmi záleží především na vašem sebevědomí a důvěře. 
  • Paranoia: Tohle je už ta fáze, kdy je nejistota překroucena v něco, co tam není. Což obvykle vede k toxické žárlivosti, a ne té cute. Partneři mají tendence se obviňovat, i když nic neudělali. Hledají útoky tam, kde nejsou. A často si spoustu věcí vykládají jinak, než jaká je skutečnost. Záleží především na tom, jestli si nechají domluvit, nebo ne.
  • Touha mít vše pod kontrolou: Někdo jednoduše nezvládá, když neví, kde ten druhý je a co dělá. Může se jednat o lidi s OCD, overthinkers, ale nejenom je. Je to vlastně celkem běžné. Zkrátka když například váš partner byl aktivní před 5 hodinami a je na pánské jízdě, pak vám určité domněnky můžou naskočit celkem snadno. Začnete si v hlavně vytvářet scénáře (obvykle dost černé), co se asi mohlo stát. V tomto případě má žárlivost spíše podobu starosti. Ale taky je těžké ji zkrotit. Especially, když randíte s někým, kdo žije přítomností a věci jako čas úplně neřeší.

Bohužel, nevyřeší se to jinak, než že se o tom s partnerem pobavíte. Za svou žárlivostí každý vidí něco jiného. Pokud je to zbytečné, je potřeba se o tom vzájemně ujistit. Pokud je to časté, je dobré to zmínit. Pokud s tím má jeden z vás špatné zkušenosti z minulých vztahů, je také fajn to vědět. Myšlenky nikdo číst neumí, a tak je potřeba plnit úkol, který žárlivost dává – posouvat váš vztah. Někdy je to opravdu nepotřebné a nežádoucí, na druhou stranu trochu žárlivosti občas taky neuškodí.

Objednejte si předplatné Cosmopolitan

Časopis Cosmopolitan
Předplatné