After sex blues: Když místo euforie přijde ticho (a smutek)
Foto: GettyImages
Foto: GettyImages
Postkoitální blues není slabost ani náhoda. Je to tělo, které mluví jazykem, který jsme se ještě nenaučili chápat. Oficiálně se tomu říká postkoitální dysforie – stav, kdy po sexu můžeš cítit smutek, podrážděnost, úzkost nebo prázdnotu. A děje se to častěji, než si myslíme. Není to o tom, že by ten sex byl špatný. Právě naopak – často k němu dochází po fyzicky intenzivním, technicky „v pořádku“ zážitku.
Na vině nejsou jen hormony, ale i hlubší vrstvy těla a psychiky. Tady jsou některé možné důvody:
Po vyplavení oxytocinu a dopaminu může přijít prudký pád. Tělo potřebuje chvíli zpracovat přechod z intimního propojení zpět do běžného vědomí.
Sex, i ten „nezávazný“, nás otevírá. Fyzicky i psychicky. A to může spustit vlnu citlivosti, kterou neumíme pojmenovat.
Pokud chybí pocit přijetí, důvěry nebo respektu, může tělo reagovat smutkem jako obranným mechanismem.
Během sexu se v těle odehrává velká hormonální jízda – a právě ta může být klíčem k pochopení, proč euforie někdy rychle vystřídá smutek.
• 🧠 Dopamin – hormon odměny. Uvolňuje se během vzrušení, vyvolává euforii a motivaci.
• 🧠 Oxytocin – tzv. hormon lásky. Zodpovědný za pocit blízkosti a spojení, obzvlášť silně působí při orgasmu.
• 🧠 Prolaktin – hormon, který se vyplavuje po orgasmu a přináší uvolnění, ale také může způsobit ospalost, letargii nebo pokles nálady.
• 🧠 Endorfiny – tělu vlastní „opiáty“, které ti na chvíli zvednou náladu a utlumí bolest. Po orgasmu ale přichází rychlý pokles těchto hladin – a tělo se musí vyrovnat s tímto chemickým „sešupem“. Je to jako emoční kocovina. Přechod z vrcholu zpět na rovinu může být prudký – a citlivá psychika ho často zachytí jako prázdno.
After sex blues se netýká jen „náhodného sexu“. Může se objevit i mezi partnery, kteří se milují. Často právě tam – protože o to víc jde do hloubky. Někdy to není o tom druhém. Je to o vnitřním nastavení, minulých zkušenostech, o tom, jak moc jsme sami sobě blízko.
Smutek po sexu je jako echo. Ne vždy bolí – někdy jen jemně zvoní. Je to připomínka, že i ty nejintimnější okamžiky s sebou nesou hlubší vrstvy. A právě v nich se často skrývá síla, která z nás dělá celistvé lidi – ne dokonalé, ale opravdové.