Foto: GettyImages
Možná to znáte samy, je to taková ta klasická situace. Venku prší, vám se nechce a gauč vás láká víc než naplánovaná hodina crossfitu. Jenže pak si v šatně nasadíte sluchátka, pustíte ten správný track a bum! Do žil vám vletí nová vlna energie. Že hudba zlepšuje náladu, víme všechny. Londýnský profesor Costas Karageorghis, který vlivu hudby na sport zasvětil přes třicet let života, ale dokázal, že váš playlist má přímý vliv na vaše svaly, plíce a mozek. Tady je návod, jak z oblíbených písniček vytřískat maximum.
Když umíráte na pátém kilometru nebo vás pálí stehna u dvacátého dřepu, vaše tělo posílá do mozku jasnou zprávu, že byste toho měli okamžitě nechat.
Jenže váš mozek má omezenou kapacitu na to, kolik vjemů zvládne naráz zpracovat. Když ho zaplavíte chytlavým refrénem a pořádnou basovou linkou, hudba tyhle unavené signály jednoduše přehluší. Podle studií doktora Karageorghise dokáže motivační hudba snížit vnímání námahy až o 12 %. Vy tak makáte na maximum, ale vaše hlava má pocit, že je to vlastně ještě docela pohoda.
Slyšely jste někdy o fenoménu zvaném entrainment? Lidské tělo se podvědomě strašně rádo přizpůsobuje rytmu zvenčí. Když si do uší pustíte hudbu, která přesně odpovídá tempu vašeho běhu nebo šlapání na kole, stane se malý zázrak. Váš pohyb se zklidní, zmechanizuje a přestanete chaoticky zrychlovat a zpomalovat. Výsledek? Vědci zjistili, že při dokonalé synchronizaci s hudbou vykazuje tělo o 6 až 7 % nižší spotřebu kyslíku. Přeloženo do lidské řeči to znamená, že ušetříte hromadu energie, takže toho uběhnete nebo odtančíte mnohem víc.
Čeká vás těžká série nebo těsně před koncem tréninku potřebujete vyždímat poslední zbytky sil? V tu chvíli zapomeňte na klidný popík a přepněte na tvrdší kalibr. Studie z roku 2012 potvrdily, že když si sportovci pustili svou absolutně nejoblíbenější, energickou hudbu, okamžitě se jim v těle zvedla hladina hormonů v čele s adrenalinem. Tahle blesková hormonální injekce vám dodá okamžitou výbušnou sílu a dravost. Najednou vyskočíte výš a zvednete víc, než jste si mysleli.
Aby to celé fungovalo, musíte hudbu vybírat podle BPM. Každý typ cvičení totiž vyžaduje jinou rychlost, aby vás dostal do té správné zóny. Tady máte tahák pro váš příští playlist:
Warm-up & Strečink (90–115 BPM): Chill-out, pomalejší R& B, ranní rádio popík.
Silový trénink v gymu (120–140 BPM): Úderný hip-hop, rock, energický pop.
Kardio & Běh na pohodu (120–140 BPM): House, elektro, taneční remixy, které vás udrží v tempu.
HIIT, Sprinty & Hardcore kruháč (140–180+ BPM): Drum and bass, punk, hardcore techno.
Existuje vůbec moment, kdy hudba selhává? Ano, a to když jdete úplně na krev. Jakmile se dostanete do fáze, kdy vám plíce hoří a jedete na 90 % svého naprostého maxima, váš mozek se přepne do nouzového režimu. Všechny síly soustředí na přežití a vnímání hudby prostě vypne. Pokud ale neběžíte olympijské finále, hudba je váš nejlepší parťák.
Navíc skvěle funguje i po tréninku. Až ze sebe v šatně shodíte propocené legíny, pusťte si pomalé, uklidňující songy. Výzkumy ukazují, že to pomáhá nervové soustavě rychleji se zklidnit, snižuje to tepovou frekvenci a vaše regenerace odstartuje na plné obrátky. Tak co, jaký track si pustíte dneska?
Milovník skandinávské kinematografie, americké literatury, italské gastronomie a cestování vlakem po českých luzích a hájích.
