Good vibes only! Aneb Když se sebezdokonalování stane narcismem

Mnohem znepokojivější než meditující masa jsou ovšem ti, co jógu, meditaci a léčení pomocí energií namísto ke „zklidnění ega“ využívají k tomu, aby se cítili a vypadali lépe než ostatní. A také samozvaní duchovní učitelé, kteří každého, kdo není na duchovní cestě, označí za „ovci“ odsouzenou k životu v současné realitě.

Při pohledu na sociální sítě se tak možná i vy ptáte: neměla by duchovní praxe směřovat spíš k odvedení pozornosti od ega, než k jeho posilování? Jak se zdá, lidé mají čím dál tím větší sklon se předhánět, a to i na poli duchovních úspěchů. Tento spirituální narcismus popsal ve své knize Protnutí duchovního materialismu tibetský buddhistický učitel Chögyam Trungpa, a to překvapivě už v roce 1973. V kultuře posedlé sebezdokonalováním, kde je spiritualita vnímána hlavně jako prostředek k vytvoření lepší, rychlejší a produktivnější verze sebe sama, vnímal osvícení jako konečné zklamání ega.

Teoreticky by se lidé procházející duchovním výcvikem měli stát moudřejšími osobami, co se povznesou nad své zájmy a zdrží se posuzování druhých, realita je ale trochu jinde. Namísto osvícenců tu většinou máme spirituální narcisty, kteří se rádi předhání v tom, kdo je osvícenější.

Sebezdokonalování, nebo ego?

Sebezdokonalování pomocí duchovních praktik nám může namluvit, že se vyvíjíme, ve skutečnosti ale roste jen to jediné: ego. A všichni víme, k čemu ego slouží. „Spirituální narcisté jsou ti, kteří využívají svou spiritualitu nebo náboženské přesvědčení jako prostředek k získání moci, kontroly a obdivu ostatních,“ vysvětlila pro Werywell Mind newyorská neuropsycholožka, doktorka Sanam Hafeez. Podle ní se tito lidé nebojí prosazovat své duchovní zájmy i za cenu toho, že ublíží ostatním.  

Jak poznat spirituálního narcistu

Spirituální narcismus může být neuvěřitelně zákeřný, ale bohužel i těžko rozpoznatelný. Víte, jak ho odlišit od neškodného duchovního sebezdokonalování?

1. Kritika za jiný názor

Pokud se dotknete jeho křehkého ega, pravděpodobně vám to vrátí tím, že se bude snažit zranit vaše city. Jak se říká, nejlepší obrana je útok, a spirituální narcisté nemají problém kritizovat ostatní s úsměvem na tváři.  

2. Osvícenější než ostatní 

Jakmile vám někdo řekne, že nejste tak duchovní jako on, považujte to za obrovskou červenou vlajku. Spirituální narcista se nebojí dát nahlas najevo, že je vyspělejší než ostatní.

3. Toxická pozitivita

Spirituální narcisté se často soustřeďují jen na ty dobré vibrace. Jakmile prožíváte něco hrozného, mohou vás označit za negativního člověka a vnutit vám myšlenku, že si za své utrpení vlastně můžete sami.  

4. Víc mluví, než poslouchá

Narcisté rádi mluví, ale v poslouchání ostatních už tak dobří nejsou. Jediný důvod, proč se zapojují do konverzace, je, aby prosadili svůj názor. Pokud si myslíte něco jiného a nenecháte si to vymluvit, tato debata asi nebude moc příjemná.  

5. Manipulace duchovností

Duchovní narcisté jsou mistři manipulace. Své chování ospravedlňují duchovním růstem, přičemž poukazují jen na ty části, které jsou v souladu s jejich názorem, a ignorují ty rozporuplné.

I když bychom si všichni přáli, aby se ostatní lidé čas od času zastavili a zamysleli nad svým chováním, vymření spirituálních narcistů se asi hned tak nedočkáme. Nejlepší obranu při kontaktu s takovou osobou tak naleznete především v umění asertivní komunikace a snaze udržet si vlastní sebeúctu a emoční pohodu. Myslete ale také na to, že občas je lepší přímou konfrontaci vzdát, aby se situace nezvrhla v ošklivý boj, který by vám mohl zbytečně uškodit.