Chodit bezmyšlenkovitě po městě je úplně v pohodě

Při bezcílném bloudění městem nikdy nevíte, na co narazíte, což je jedna z nejlepších věcí. Chůze bez konkrétního cíle vám může odhalit nové zážitky a pomoci vám najít skryté klenoty, které byste jinak mohli přehlédnout, ať už je to schovaný park, malý bizarní sekáč nebo pouliční umělec, který brnká na kytaru nový hit od Eda Sheerana.

Procházka je navíc skvělým parťákem na hubnutí. Jasně, můžete si zacvičit v gymu nebo si jít zaběhat, ale proč nespálit pár kalorií prohlídkou města? Skvělou metodou, jak si zvýšit tepovou frekvenci, spálit nějaké kalorie a zároveň si užít čerstvého vzduchu, je zkrátka procházka.

Taky bylo prokázáno, že chůze je účinným prostředkem ke snížení stresu a úzkosti. Při chůzi mozek uvolňuje endorfiny, které přirozeně zlepšují náladu. Chůze vám také pomůže vyčistit si hlavu (už si představujete ten zen?), získat nadhled a uvolnit nahromaděné napětí, které se ve vás nahromadí třeba po náročném dni v práci. 

Pobyt tam venku, v tom otevřeném světě, může podnítit kreativitu.  Ať už jste umělec nebo jen chcete navázat kontakt se svou tvůrčí stránkou, bezcílné procházky po městě mohou být skvělým způsobem, jak získat inspiraci. Když navíc neustále spěcháte z jednoho místa na druhé, snadno se odloučíte od města, ve kterém žijete. Při procházkách bez konkrétního cíle máte možnost se zabývat svým okolím, všímat si detailů a vychutnávat si drobnosti, které dělají vaše město osobitým.

Největší výhodou bezcílné chůze, kterou si můžete nejvíce užít, je ale možnost pozorovat lidi. Ano, přiznejme si, že to děláme občas každý. Ulice rušného města jsou tak nejlepším místem pro pozorování fascinujících zvláštností a výstředností, které my lidi máme. Při procházce městem se nikdy nenudíte, ať už se díváte na stylové oblečení přihlížejících, nasloucháte kolemjdoucím rozhovorům (ano, poslouchat cizí rozhovory je neslušné, ale občas je to prostě zábava) nebo si vymýšlíte fiktivní příběhy lidí, které vidíte.

Až budete mít příště pár volných hodin a nebudete mít co dělat, vydejte se na procházku ulicemi města. Kdo ví, třeba se nakonec budete bavit jako nikdy v životě - a pokud se vás někdo zeptá, proč se bezcílně touláte, řekněte mu, že jste se vydali na cestu za svým vnitřním zenem (nebo za ztracenými klíčemi, podle toho, co zní přesvědčivěji). Pochodu zdar!