Jak přežít toxický optimismus?
Všechno nemusí být neustále sluníčkové. Pořádná bouřka je někdy příjemně osvěžující, nemyslíte?
Text: Tereza Čaladi
8. listopadu 2022
Foto: Unsplash (Hybrid)
Jedete pozdě do práce, protože jste zaspali, cestou se snažíte vypít kafe, abyste měli alespoň nějakou „snídani“, ale jako na potvoru ho na sebe celé vylijete. Teď už nejedete jenom pozdě, ale ultra pozdě, protože se musíte ještě stavit v nejbližším obchoďáku pro čisté oblečení. Do kanceláře tak dorazíte o celou hodinu později s vědomím, že tam budete déle než obvykle. A samozřejmě se to vůbec nehodí, protože zrovna dneska připravujete večeři pro své přátele. V tu chvíli za vámi dorazí kolega, který na váš výbuch vzteku reaguje slovy: „To bude dobrý, to se nějak poddá, uvidíš“. Nejraději byste po něm něco hodili. Protože je to všechno, jen ne dobrý.
Určitě jste někdy potkali někoho tak přehnaně pozitivního, až vám lezl na nervy. Nebo jste se vy sami snažili někomu zvednout náladu místo konstatování, že je situace zkrátka na nic. Zajímá vás, jak se vyhnout toxické pozitivitě a co dělat místo toho? Pak čtěte dál.
Ne všechny negativní emoce je dobré „přebít“
Toxický optimismus nemusí mít podobu jen utěšujících poznámek okolí. Jde o celkový nátlak z médií a sociálních sítí, které nás denně zahlcují motivačními citáty. Nechápejte to špatně, optimismus je skvělý přístup k životu. Toxickým se podle psycholožky z Washingtonské univerzity Tabithy Kirklandové ovšem stává v té chvíli, když se člověk snaží veškeré negativní emoce potlačit a přebít je těmi pozitivními. Tedy tehdy, kdy je přesvědčen, že překoná jakoukoliv nepříznivou situaci či životní zkoušku tím, že zůstane za všech okolností v povznesené náladě. A to do takové míry, že v sobě negativní emocionální reakce úplně potlačí.
Na těch, kteří toxickému optimismu propadli, se to projevuje následně tak, že zesměšňují a odbývají vážné situace, mají potřebu navenek působit spokojeným dojmem a vše zvládat s úsměvem. Navíc se při jakékoliv negativní emoci začnou cítit provinile.
Nebuďte jako Alec Baldwin
Ukázkovým příkladem je postava Parkera (Alec Baldwin) z Přátel, který v osmé sérii jako přítel Phoebe všechny vytáčel svým přehnaným entuziasmem. Jeho hlášky typu: „Ó můj bože, jak fantasticky je osvětlená tahle chodba! Tenhle byt je jak nebe! Že to byla nejlepší hádka, kterou jsi měla za celý svůj život!” sice byly nadnesené, reakce ostatních už ale tolik ne. Co udělat namísto řečí o tom, jak je vše meant to be, everything happens for a reason a everything is gonna be okay? Máme pro vás několik tipů:
1. Vybijte se
Pokud jste to vy, kdo v sobě delší dobu potlačoval negativní pocity, budete potřebovat upustit trochu páry. A to nejenom tím, že si přiznáte, co všechno jste v sobě zadržovali, ale také tak, že tomu dáte volný průchod. Mezi naše favority, jak na to, patří:
- Box (či jiné bojové umění)
- Hit the ball (tenis, volejbal, baseball… Doporučujeme vybrat si kvalitní soupeře)
- Smash it! (I v České republice už existuje to, co možná znáte z amerických filmů – místnosti, kam míříte jen s jedním účelem, a to rozbíjet věci)
2. Vykřičte se
Běžte do lesa, nebo někam, kde nebude moc lidí, a zanadávejte si. Uvidíte, že se pak budete cítit o něco lehčí.
3. Vypovídejte se
Posledním bodem, který doporučujeme nejvíce, je upřímnost, víno a besties, kterým se svěříte. Neexistuje nic lepšího, než když vám někdo řekne, „já jsem taky v háji.” Ne, že by to člověk někomu přál, ale občas je fajn vědět, že v tom nejste sami. A pokud takového přítele nemáte, a i tak to chcete s někým probrat, vždy je tu možnost profesionální pomoci od terapeuta.
Je zkrátka důležité si čas od času přiznat, že život není perfektní, vykašlat se na pozlátko a všechny motivační řeči a prostě na chvíli povolit. Nejsme Serena ani Blair, abychom se mohli pořád přetvařovat.
