Foto: Stranger Things (2022, Netflix)
Oblíbený seriál o partě dětí, které bojují s příšerami z obráceného světa, nás chytl a nepustil. Čtvrtá série se ale zaměřila nejen na nadpřirozenou temnotu, ale i reálné problémy, jako je trauma, duševní nemoci a jejich léčba pomocí hudby. Zajímá vás, jestli muzikoterapie vážně funguje? A co o vás vypovídají skladby, které posloucháte? Máme pro vás odpovědi.
Čtvrtá řada oblíbeného seriálu, kterou jsme sledovali minulý rok, opět přišla s originálními nápady, jak utéct ze spárů obráceného světa. Tentokrát k tomu ale nebylo vždy zapotřebí průchozí brány nebo komunikace skrz světla jako obvykle, ale pouze dobrou hudbu.
Na to přišla Nancy s Robin v psychiatrické léčebně a akorát včas, protože právě díky hudbě mohly zachránit kamarádku Max. Dr. Warden Hatch v seriálu prozradil: „Hudba má na chorou mysl uklidňující účinky. Vhodná skladba, obzvlášť taková, k níž má člověk osobní vazbu, může být významným stimulem.“ A nebyl daleko od pravdy.
Stranger Things se inspirovaly skutečnými objevy v psychologii a neurovědě. Muzikoterapie dokáže zapojit části mozku, které typický komunikační jazyk nedokáže. Začala být využívaná zejména ve 20. století, kdy se s její pomocí léčili vojáci, kteří se vrátili ze světových válek a trpěli posttraumatickým syndromem. Mimo něj muzikoterapie pomáhá lidem s depresí, Alzheimerem, Parkinsonem a dalšími neurologickými onemocněními.
V seriálu měla léčebna posluchárnu hudby, kde si každý z pacientů mohl vzít sluchátka a pustit si do uší, co se mu zlíbí. To je ovšem pouze jednou z možností, jak se lze pomocí hudby léčit. Dalšími jsou zpěv, hra na hudební nástroje, rozebírání textů, tanec nebo skládání.
Muzikoterapie může pomoci s pamětí, snížit krevní tlak, zlepšit coping, snížit stres, zvýšit sebevědomí... A hlavně – nemusíte být hudebně založení, aby na vás fungovala. Talent ani nadání nepotřebujete, stačí ochota ji zkusit a věřit v lepší zítřky.
Muzikoterapie v podání Stranger Thing se běžně používá
při léčbě Alzheimerovy choroby. Podle studie
dokážou lidé v rané fázi této nemoci, kteří poslouchají písničky, k nimž
mají osobní vazbu, využívat části mozku spojené s kognicemi (tedy znovupoznáním
zapomenutého).
To, co posloucháte, je provázané s vaší psychikou. Což je vlastně odpověď na otázku, jak to, že je muzikoterapie účinná. Hudba vypovídá o tom, jací jste, a pojí vás s vám podobnými lidmi. Psychologové Jason Rentfrow a Sam Gosling došlik závěru, že po poslechnutí 10 oblíbených songů jedince lze určit jeho extroverze, kreativita a open-mindness. To potvrdila i celosvětová studiez roku 2010.
Ta ukázala, že pop poslouchají zejména extrovertní, upřímní,
pracovití, konvenční, složití a méně kreativní lidé s vysokým sebevědomím;
rap obvykle
výjimeční jedinci s vysokým sebevědomím; rock/heavy
metal kupodivu spíše kreativci a
introverti s nízkým sebevědomím; klasickou hudbu si
vychutnávají introvertní, kreativní a
vyrovnané typy s přiměřeným sebevědomím; a jazz a blues
je hlavně pro extroverty
s vysokým sebevědomím, kteří jsou kreativní,
inteligentní a vyklidnění.
Můžete se tak zamyslet, jestli má i na vás hudba terapeutické účinky. A zároveň nad tím, co o vás vaše oblíbené skladby vypovídají.
