Zdá se, že miluje svoji matku víc než vás? Poradíme, jak nesoupeřit, a přece vyhrát…

Pokud jste i vy sbalila „maminčina chlapečka“, který navzdory své plnoletosti odmítá přestřihnout pupeční šňůru, posíláme vám objetí, odborné rady i příhody Češek, co zažily totéž v bleděmodrém.
Text: Veronika Košťálková 10. února 2023

Foto: Getty Images, Shutterstock

Potěší vás dobrá zpráva na úvod? Pokud zahoříte pro narcise či záletníka, může trvat i roky, než pravda vyplave najevo – a o to víc pak bolí, když ze zamilovaného obláčku sletíte zpátky do reali­ty. Ovšem takové mamánkovství? Tak to při troše štěstí odhalíte ješ­­­­­­tě ve fázi randění – a přesně k tomuhle AHA momentu vám dopomáhej lednové Cosmo… Takže, seznamte se s Uctívačem, Chlapečkem a Náhradníkem. Zatím radši jenom na papíře, ať si předem promyslíte, jestli jediný muž, u něhož vám fixace na matku nevadila, náhodou nebyl Sigmund Freud. Že už jednoho „maminčina mazánka“ doma máte, a tudíž vás spíš zajímá, jak vystoupit ze stínu své potenciální tchyně? Nebojte, i vám se typologie tohohle (celosvětově rozšířeného) živočišného druhu bude hodit!

Nejlepší žena na světě? Jeho máma!

„Na první dobrou“ od vás nejspíš získá plusové body, když totiž přijde řeč na rodiče, promluví o své mamince s takovou něhou a vřelostí, že si ihned vybavíte obrázek pěkných rodinných vztahů, pevných pout a harmonického zázemí. Sotva ale Uctívač začne básnit o své matce podruhé, potřetí a počtvrté (za jediný večer!) a ta-která-mu-dala-život se vždy z jeho příhod vynoří jako učiněná bohyně kuchyně (i všech dalších místností), z níž by si každá žena měla vzít příklad, dost možná už vám začne v hlavě blikat kontrolka #redflag.

Jak ale ví analytička Olga, naslouchat těmto signálům nemusí být vůbec jednoduché. „Dlouho jsem se plácala na pochybách, zda nejsem ta špatná já – neměla bych být ráda, že má Tadeáš pěkný vztah s mámou? Kdo to kdy viděl, žárlit na potenciální tchyni!“ přibližuje své prvotní dilema. „Později mi ale svitlo, co přesně mě trápí – že ze svého partnera necítím ani špetku ocenění, naopak si vedle něj připadám věčně kritizovaná a srovnávaná. Asi jako bych byla nějaké provizorium, nedokonalý prototyp partnerky, která se od jeho maminky má ještě hodně co učit.“

Oproti tchyni máte jednu výhodu. Můžete servírovat originální snídani do postele: avo toasty & sebe v průsvitném negližé.

S trochou nadsázky můžeme říct, že dokud vám Uctívač předkládá jako dogma jenom maminčin recept na svíčko­vou, dá se situace brát s humorem. Zkrátka tuhle doménu přenecháte tchyni, a aniž byste se nechala vtáhnout do soutěživého napětí na úrovni MasterChefa, obsadíte si jiné výsostné území – třeba umíte božské domácí sushi nebo ráda servírujete snídaně do postele: avo toasty & sebe v průsvitném negližé (v tomhle bodě máte oproti tchyni konkurenční výhodu).

Horší situace nastává, když váš milovaný Uctívač chápe slovo maminky jako svaté i v oblastech, do kterých podle vás tchyně nemá co mluvit – ať jde o vaše výchovné metody, nevyžehlené prádlo nebo feministické názory. „Tak jako si nevybíráme rodiče, nemůžeme si vybrat ani tchyni. Partner by měl být základním pilířem budování vhodného vztahu mezi svou matkou a partnerkou, ne každý muž ale bude chtít do tohoto vztahu zasahovat,“ upozorňuje Markéta Wojtovičová, terapeutka z online platformy hedepy.cz. Jak tedy partnerovi naznačit, že vás zraňuje a demotivuje, když svoji matku pořád staví na piedestal a dává vám ji za příklad?

Nutno říct, že pokud vám v partnerské hádce rupnou nervy a nenecháte na tchyni nit suchou, jen těžko vás to s mamánkem sblíží. Zaměřte se tedy raději na sebe a svoje emoce. „Komunikovat to, že mě mrzí partnerova reakce, neznamená kritiku tchyně. Snažila bych se partnerovi vysvětlit, co mi emočně jeho komentáře způsobují a proč. Mluvila bych o sobě a našem vztahu, ne o partnerově matce,“ radí vhodnou strategii terapeutka.

Prohozené role

Druhý typ maminčina mazánka, říkejme mu Chlapeček, by se skoro dal pokládat za stereotyp – ano, to je ten, který pomalu nepozná pračku od myčky, a když ho nějakým zázrakem přimějete, aby opustil svůj dětský pokoj a pronajal si s vámi malé hnízdečko lásky, dost možná brzy zjistíte, že od vás očekává full service v prvotřídní kvalitě. Tak nějak, ehm… Automaticky a bezpodmínečně.

„Tchyně manžela nikdy nevedla k tomu, aby doma pomáhal – jako žena v domácnosti celé dny vařila, žehlila, uklízela, a než aby synáčka prudila, radši všechno zastala sama. Trvalo několik let, než můj (jinak velmi inteligentní) muž pochopil, že se nenakoupí, nevypere ani nevyluxuje ‚samo‘. Mockrát jsem měla sto chutí ho mamince vrátit!“ nebere si servítky account manažerka Petra. Když pomineme fakt, že každou průměrně emancipovanou ženu musí štvát předpotopní očekávání, že domácí práce do mužských rukou nepatří, s Chlapečkem vám může brzy začít haprovat i sexuální rovina vztahu…

„Zkraje mi přišlo roztomilé, že Jindra neví, jak se odmrazuje lednice nebo čistí sklokeramická deska, ale brzy jsem si začala připadat jako jediný dospělý v naší domácnosti. Čím víc jsem v něm viděla nezralého kluka, tím míň přitažlivý se mi zdál jako milenec,“ prozrazuje Andrea, která si po půl roce soužití začala připadat tlačená do role maminky.

Jak ale popisuje social media manažerka Vanda, výhrou nemusí být ani situace, kdy si tchyně uvědomuje, že svého Chlapečka poněkud rozmazlila, a ochotně mu podstrojuje ještě v pětatřiceti letech. „Když mi v Itálii skončil Erasmus a vybírali jsme si s Alessandrem podnájem, netušila jsem, že si záměrně vytipoval byt tak, aby bydlel co nejblíže své matce,“ vrací se ve své vztahové historii Vanda.

„Kdykoli ho v naší ledničce nic nezaujalo, sebral se a odešel na teplou večeři k mamince. Že bychom si mohli něco uvařit nebo objednat spolu, ho ani nenapadlo!“ Pokud máte dojem, že se váš partner v některých aspektech chová jako pětiletý, podržte si tu fantazii v hlavě, bude se vám hodit, až s protějškem otevřete palčivé téma: „Už nežiješ v mama hotelu!“ V diskusi, která vás čeká (dost možná i s několika repeticemi), totiž může být vaším velkým nepřítelem stud a pocit trapnosti – jakmile vám bude připadat navýsost hloupé, abyste dospělému muži říkala banální pokyny, které mu měli rodiče vštípit už na prahu puberty, chybí jen krůček, abyste v sobě dál dusila frustraci a radši všechno mlčky udělala sama. Pozvěte si na pomoc to do listy a směle vyveďte partnera z omylu, že patří mezi princátka, která nic nemusí… Ostatně, děláte to pro dobro vaší dlouhotrvající erotické jiskry, no ne?

Když je důsledkem neúplná rodina

Abychom ale mamánky jen nehaněli a nekřivdili jim, ne každý muž se silnou citovou vazbou na matku bydlí ještě ve třiceti letech s maminkou a nechá se od ní obskakovat. Celá řada kluků a mužů – říkejme jim do třetice Náhradníci, vyfasovala atypickou verzi mateřské lásky v důsledku neúplné rodiny. „V rodinném prostředí, kde chybí otcovská figura a syn přejme roli muže v rodině, přebírá s ní také odpovědnost za emocionální pohodu své matky,“ přibližuje klasic­­ké podhoubí terapeutka Markéta Wojtovičová. Ale obratem také připomíná, ať všem měříme stejným metrem. „Rozvedené dcery nejčastěji získávají podporu od rodičů. Znamená to, že také patří mezi mamánky?“ (Good point!)

„Patrikovi zmizel táta, když byl ještě hodně malý, o to silnější vztah si vytvořil s mámou. Volali si několikrát denně, a když jsme se pak s Páťou sestěhovali, moje skoro-tchyně spala týdny v jeho tričku…“ svěřuje se Cosmu copywriterka Iva, která dlouho nevěřila, že se její miláček ke společnému bydlení rozhoupe a osamostatní se. „I když mi ta intenzita jejich vztahu připadala zvláštní, nikdy jsem Patrikovu mámu nebrala jako sokyni. Naopak jsme se skamarádily – a dokonce ty ženské pokecy u vína měly delší trvání než láska s Patrikem,“ ohlíží se s úsměvem Iva.

Snažte se s tchyní najít společnou řeč

Moc se vám nechce zvát na kafe tu, která vašeho Uctívače, Chlapečka či Náhradníka stvořila, zvlášť když se k vám pravidelně zve sama? „Vysoká úroveň kontaktu může znamenat i více možností pro neshody. Nicméně, když s tchyní strávíte přiměřený čas a poznáte její povahu i důvody nadměrné péče o syna, může vás to sblížit,“ přimlouvá se terapeutka Markéta Wojtovičová, ať se tchyni nevyhýbáte.

Jakmile si totiž matka vašeho partnera bude připadat vyloučená, může to rozvířit nejasnosti kolem její role („Postará se o mě můj syn ve stáří?“ „Jak se mám chovat k vnoučatům?“) a zbytečně to přiživí napětí ve vašem trojúhelníku. „Vždy je každopádně nutné komunikovat naše potřeby a hranice, protože je každý máme jinde,“ připomíná odbornice, ať nespoléháte na telepatii. Pokud tápete, co přesně si s partnerem i jeho matkou vyjasnit, neboj­te se vyhledat podporu psychoterapeuta, ať si utřídíte myšlenky. Raději teď než za pár let, až zlozvyky dospělého mamánka začne věrně kopírovat váš vlastní mama boy.

Objednejte si předplatné Cosmopolitan

Časopis Cosmopolitan
Předplatné