Je čas si přiznat, že jsme horny?

Po uvolněných devadesátkách a následném útlumu v posledních letech, které byly ovlivněné především těžkými sociálními tématy, se zdá, že sex je opět cool. (A taky prodává víc než kdy jindy). Zažíváme sexuální revoluci? Možná... Minimálně zkoumání tématu zvýšeného sexuálního projevu v současné popkultuře odhaluje jeho významnou přítomnost jak ve filmu, tak v hudbě.

"You wanna guess the color of my underwear." - zní mi v hlavě text hitu od Charlie XCX a Billie Eilish, zatímco píšu tenhle článek. Nejnovější trendy nám naznačují rostoucí otevřenost vůči sexuálním tématům, což odráží a možná i ovlivňuje společenské postoje. Nemá cenu předstírat, že na sex jako lidské bytosti nemyslíme. A už vůbec ne, že zdravá sexualita není základem zdravého člověka.

Ať už jde o dechberoucí vokály popových hvězd, neonové hýření posledních filmů nebo rozmach exkluzivních sexuálních večírků, popkultura odhodila poslední zábrany. Sexualita není jen přítomná - je všudypřítomná, explicitní a oslavovaná. Nepleťme si ale prosím sexualitu se sexem jako takovým. Sexualita zahrnuje nejen samotný akt, ale i přitažlivost, identitu, fantazie, touhy a způsob, jakým vnímáme sami sebe i ostatní. Je to součást naší osobnosti, která ovlivňuje vztahy, rozhodování a sebepojetí.

Orgasmus při cvičení? Seznam se s fenoménem zvaným coregasmus

Vlhkost v kině

Filmový průmyslu koketoval se sexualitou odjakživa, ale až v poslední době zcela upustil od jemnosti. Ať už se bavíme o Saltburnu, opulentním snímku od Emmeraldy Fennel, který vykresluje touhu jako něco živočišného a nebezpečně neodolatelného. Scény plné erotiky - někdy krásné, někdy možná až k smíchu - stírající hranice mezi mocí a podřízeností, láskou a posedlostí. Naproti tomu nemůžu nezmínit snímek Call Me By Your Name, který zkoumá sexualitu jako něco proměnlivého, něžného a hluboce propojeného se sebepoznáním. Nezachycuje sexualitu v jasných termínech, ale představuje ji jako vyvíjející se pojem, který je utvářen časem, místem a emocemi. A v neposlední řadě samozřejmě aktuální Babygirl, jenž zkoumá sexualitu z pozice mocenské dynamiky a prolínání profesního a osobního života. Zabývá se složitostí vztahu mezi věkovými rozdíly a důsledky pronásledování "zakázaných" tužeb.

Have you ever tried this one?

A zábrany odhodila i současná populární hudba. Album Short n' Sweet od Sabriny Carpenter je sice zabalené do sladkého obalu, ale zároveň plné flirtu, což nám dokazuje, že i pokojičkový popík může být stejně sexy jako třeba R&B. Sabrina Carpenter patří k těm zpěvačkám, která se rozhodla vzít svou sexualitu zpět. A dobře udělala. Během svých koncertů například umocňuje track Juno děláním různých explicitních póz, včetně klečení a simulování sexuálních pozic. A všichni to milují. So... Have you ever tried this one?

Už zmíněná Charlie XCX, současná královna hyper-popového hedonismus, šla ještě dál a posledním albem Brat (což mimochodem v BDSM terminologii znamená, že se submisivní jedinec rád vzpírá tomu dominantnímu) přinesla upocenou, klubem pulzující touhu v dnešní digitální éře. Obě zpěvačky tak přijímají sex-pozitivitu způsobem, který nepůsobí jako póza, ale jako přirozená součást jejích osobností.

Naopak album Eusexua od FKA Twigs, inspirované pražskou techno scénou, zase zkoumá sexualitu z jiného úhlu - skrze consent, intimitu a sebepoznání. Současné umělkyně se tak rozhodly, že vezmou sexuální otěže do vlastních rukou a už nebudou pouze sexualizovány, ale že si konečně určí svá vlastní pravidla.

Je čas si přiznat, že jsme horny?

Změna je patrná: sexualita už není jen nějakým skrytým spodním proudem - je v popředí zájmu. Filmy už nedráždí, ale obnažují se divákovi stejně jako Parthenope. Hudba už nenaznačuje, ale oznamuje. A společnost, místo toho aby zavírala oči a červenala se, tak konečně naslouchá.

K opravdu zdravému vnimání sexuality ve společnosti nás však ale čeká ještě dlouhá cesta. Dobrou zprávou ale je, že stydlivost už je za námi. Skutečnou otázkou tak možná není, jestli jsme nadržení, ale proč jsme vlastně kdy předstírali opak...