Co by se stalo, kdyby muži začali brát hormonální antikoncepci?
Foto: Profimedia
Foto: Profimedia
Nejjednodušším způsobem, jak zabránit otěhotnění, je zapít každý den jednu malou tabletku. Opravdu to ale musí dělat ženy? Co by se stalo, kdyby se tato zodpovědnost přehodila na mužské jedince? Vůbec poprvé se hormonální antikoncepce objevila v roce 1960 a nutno říct, že v té době nešlo o nic moc bezpečného. V jednom prášku se ukrýval koktejl látek, který byl časem spojován se zvýšeným výskytem rakoviny dělohy. Z toho důvodu byl tento první pokus stažen z trhu a vrátil se na něj po dlouhém vývoji a úpravách až v 80. letech.
Dnešní antikoncepce obsahuje desetinu původní dávky hormonů, kterým vévodí především dva – extrogen a progestin, jež přirozeně produkuje ženské tělo. Jejich zvýšené hodnoty skrze antikoncepci způsobují pravidelnou menstruaci a zabraňují uchycení vajíčka v děloze. Estrogen se v menším množství tvoří i v mužském těle, kde má velký podíl na vývoji spermií. A pomocí progesteronu se dá ovlivnit tvorba testosteronu. Tak proč jsou to zrovna ženy, s jejichž plodností se experimentuje?
Hormony v antikoncepci u žen sice brání otěhotnění, ale mají spoustu vedlejších účinků, jako je například špinění mimo periodu, citlivost prsou, nevolnost, migrény, přibírání na váze, změny nálad, snížení libida, proměna přirozené vaginální lubrikace, krevní sraženiny, deprese, vysoký tlak… Možná je znáte a s některými z nich máte dokonce i zkušenost. Otázkou pak je, co by to udělalo s muži?
Podle výzkumu z roku 2015 by hormonální antikoncepce mohla u mužů způsobit růst prsní tkáně, zmenšení varlat, snížení sexuální touhy, úbytek vousů, riziko zvětšené prostaty a rakovinu prostaty, na druhou stranu by ale také mohla působit jako potenciální ochrana před infarktem.
Snížení testosteronu by pak mohlo zapříčinit výkyvy nálad, deprese, podrážděnost, špatnou koncentraci a bolesti hlavy. Jak je vidět, seznam nežádoucích účinků není o nic delší než ten, kterému čelí ženy.
Faktem je, že vyrobit hormonální antikoncepci pro muže už někoho v 80. letech napadlo, výzkum byl ale pozastaven pro nedostatek zájmu. Jak ukázala studie z roku 2005, nebyla to tak úplně pravda – z 9000 náhodně vybraných mužů jich polovina na tuto možnost přistoupila. Zdá se, že v oboru spíš chyběl někdo, kdo by měl chuť a dostatek finančních prostředků se tomu tématu více věnovat.
Rozpracovaný výzkum skončil na dně archivu, kde z něho někdo odfoukl prach až v roce 2019 – to spatřily světlo světa dvě hormonální pilulky pro muže – dimethandrolone undecanoate (DMAU) a 11β-MNTDC, které vedou ke snížení testosteronu a potlačení tvorby spermií. Obě nasvědčují tomu, že jsou účinné a nezpůsobují závažné vedlejší účinky, které by mohly vést k nenávratnému poškození funkce spermií. Jejich výzkum prošel k dnešnímu dni ale pouze první fází, která trvala téměř tři roky. A teprve teď vstupuje do fáze druhé, v rámci níž bude zjišťováno, zda jsou opravdu neškodné. Než tedy budou pilulky volně k prodeji, chvíli si ještě počkáme.