PCOS se přejmenovává na PMOS. Co to znamená pro miliony žen?

Jedno písmenko. Ale podle lékařů, kteří tuto nemoc léčí, je to změna, která může zachránit životy. Nebo aspoň konečně pojmenovat to, co miliony žen zažívají roky.
Redakce 18. května 2026

Foto: GettyImages

Pokud jste někdy slyšeli zkratku PCOS, připravte se na update. Syndrom polycystických vaječníků, který trápí přes 170 milionů lidí po celém světě, dostává nové jméno. Od teď se bude jmenovat PMOS, tedy polyendokrinní metabolický syndrom. A není to jen rebrand pro parádu.

Změna byla právě publikována v prestižním lékařském časopise The Lancet a za sebou má desetiletí výzkumu, souhlas od více než padesáti organizací a přes 22 tisíc pacientek a lékařů z celého světa, informuje magazín Women's Health. Takže rozhodně ne nápad jednoho nadšeného lékaře na konferenci.

Proč vlastně PCOS přestává existovat

Původní název by totižl od začátku trochu problematický. PCOS, tedy syndrom polycystických vaječníků, naznačoval, že problém jsou cysty na vaječnících. Jenže spousta žen s tímto syndromem žádné cysty na vaječnících nemá. A přitom trpí celou řadou dalších příznaků, které s vaječníky přímo nesouvisí.

PMOS totiž není jen gynekologický problém. Zasahuje hormony, metabolismus, energii, váhu i psychické zdraví. Mezi 70 a 80 procenty lidí s tímto syndromem má inzulinovou rezistenci. Přidejte k tomu vyšší riziko kardiovaskulárních onemocnění, hypertenze, spánkové apnoe nebo čtyřnásobně vyšší riziko diabetu 2. typu. Jinými slovy, PMOS je systémové onemocnění. A konečně se tak bude i nazývat.

Proč na názvu záleží víc, než si myslíte

Až 70 procent lidí s PMOS zůstává nediagnostikováno. Část problému byl právě zavádějící název, který lékaře vedl k tomu, aby se soustředili výhradně na příznaky spojené s vaječníky a přehlíželi metabolické a endokrinní symptomy. Nový název znamená, že u stolu při diagnostice a léčbě by měli sedět odborníci z oblasti primární péče, endokrinologie, kardiologie, duševního zdraví i reprodukční medicíny. Ne jen gynekolog.

A co to znamená pro pacientky?

Pro spoustu žen je to především validace. Léta slyšely „jen zhubnout" nebo „více se hýbat", aniž by jim někdo vysvětlil, co se v jejich těle skutečně děje. Inzulinová rezistence, chronický zánět, únava nebo změny váhy byly příliš často označovány za osobní selhání. Teď se tohle ale mění. A to je, po letech frustrace a nepochopení, docela velká věc.