Každý teď chce být sexy. Ale kdo pak sexy doopravdy je?

Sexiness je nový formát

Pojďme si upřímně říct, že když někdo dřív byl sexy, tak byl prostě fakt sexy. Ještě před patnácti lety to bylo něco, co měli vyvolení. Naomi. Beckham. Jennifer Aniston. Angelina Jolie a její rty. Když byl někdo sexy, byl v klubu, kde byla sakra přísná door policy a vy jste bohužel čekali venku. 

Pak ale přišly sociální sítě a door policy zrušily. Najednou může být sexy každý, stačí správný světlo, správnej úhel, správná caption. Bejt "sexy" se stalo formátem. A jako každý formát se to začalo kopírovat.

Výsledek? Feed plný lidí, kteří dělají to samé. Stejné pózy. Stejné olejíčky na kůži. Stejný pohled přes rameno. Stejná písnička v pozadí. Bejt hot je teď uniforma. A uniforma, jak víte, je pravý opak toho být sexy. (Pokud teda nejde o uniformu pilota, že).

Až moc snahy

Mám tu jeden paradox. Osobně si totiž myslím, že bejt "sexy" ze své podstaty nesnáší přílíšnou snahu. Čím víc se někdo snaží být sexy, tím míň sexy obvykle je. Ne proto, že by na to neměl. Ale proto, že bejt sexy je něco, co by nemělo být nucené. Mělo by to být nečekané. A teď sorry za to klišé, ale hlavně autentické.

Když Rihanna vyjde na veřejnost v oversized bundě, s těhotenským bříškem venku a s kávou v ruce a celý internet se zastaví, není to proto, že by to plánovala. Je to proto, že ona prostě je. A když se Dakota Johnson svlíkne pro Calvin Klein? Uff...

Nepotřebují formát. Nepotřebují ani filtr. Nepotřebují vůbec nic, a to je přesně ten problém pro všechny ostatní. Protože Rihannou ani Dakotou není každý. A tak se formát kopíruje dál. A dál. A dál.

Zasáhla hotness inflace?

Ekonomové mají pro to, co se děje slovo, a to je inflace. Když je něčeho příliš mnoho, ztrácí to hodnotu.

U toho být sexy to není jinak. Čím víc toho je, tím méně to na nás působí. Scrollujete a scrollujete, a po chvíli vás nepřekvapí nic. Všechno splyne. Těla splynout. Tváře splynout. Pohledy přes rameno splynout v jeden velký, nekonečný, nudný pohled přes rameno. 

Neznamená to, že by ti lidé nebyli krásní nebo přitažliví. Jsou. Ale sexy? To je něco jiného než mít obličej a tělo z obálky časopi. Sexy je napětí. Záhada. Věc, která se nedá úplně pojmenovat, a právě proto funguje. Jakmile ji pojmenujete, zabalíte do contentu a naplánujete na středu v sedm večer, přestane fungovat. Bejt sexy zkrátka není o vzhledu, je to o tom, co vyzařuješ. A i knížka s nejkrásnějším obalem může být plná prázdného obsahu.

Proč všichni vypadají stejně?

Trendy nepůsobí jen na to, jak se chováte. Působí na to, jak vypadáte. Doslova.

Podívejte se na fotky z nějaké větší akce, třeba premiéra, afterparty nebo fashion weeku. Nebo prostě otevřete sociální sítě a scrollujte tři minuty. Začnete si všímat něčeho znepokojivého, a to že se tváře opakují. Ne stejní lidé, ale stejné tváře. Stejně tvarované rty. Stejně zvednuté lícní kosti. Stejně prokreslené obočí.

Beauty trendy vždy existovaly. Ale dřív trvalo jejich šíření roky a k chirurgovi kvůli nim stejně šlo jen pár procent lidí. No, ale teď může každý. Co nám z toho vypadlo? Nikdy v historii nebylo tolik lidí tak moc "sexy" a zároveň nikdy nebylo tolik lidí k nerozeznání od sebe navzájem.

Individualita, která to být hot vždycky definovala, se vytratila přesně v momentě, kdy ji všichni začali hlasitě předstíra.

Tak kdo nám teda zůstal doopravdy sexy? 

Možná ti, kteří to nikdy nehráli. Kteří nebyli sexy schválně, ale prostě byli, nějak, svým vlastním způsobem, bez manuálu a bez strategie.

Nebo možná ti, kteří se nebáli být trochu divní, trochu nepohodlní, trochu mimo formáty.

Možná nejvíc sexy věc, co v roce 2026 můžete udělat je… nepotřebovat, aby vás někdo za sexy považoval.

A pak je tu otázka, která nám zbyde po dočtení tohoto článku a na kterou asi žádnej algoritmus odpověď nemá: Kdy jste naposledy viděli někoho opravdu sexy a nemohli úplně říct proč?