Foto: GettyImages
Existuje jeden kolektivní mýtus, který se vrací se stejnou spolehlivostí jako první vedro v červnu. (Tentokrát v květnu). Říká nám, že máme fungovat stejně jako v jiná roční období. Stejný výkon, stejné tempo, stejná očekávání. Jen s tím rozdílem, že venku je třicet stupňů a váš mozek se pomalu vaří.
Přitom si nikdo ale moc nedělá výčitky z toho, že v lednu nemá náladu vstávat za tmy. Že v listopadu usínáme dřív. Že únor prostě nějak přežijeme. Tyhle výkyvy bereme jako přirozenou součást roku. Tělo reaguje na světlo, teplotu a roční dobu, ať chceme nebo ne. V zimě zpomaluje, na jaře se probouzí, v létě bojuje s horkem. Tohle není osobní selhání. Je to biologie.
Jenže zatímco v zimních měsících to trochu tolerujeme, tak zpomalení v létě se stále tak nějak bere jako lenost. Jako by sluníčko mělo automaticky znamenat dvojnásobnou energii. Jenže tak naše tělo nefunguje.
Při vysokých teplotách tělo přesměrovává energii na termoregulaci. Jinými slovy, místo aby se mozek soustředil na váš projekt, soustředí se na to, abyste nepřehřáli. Výzkumy ukazují, že při teplotách nad třicet stupňů klesá kognitivní výkon měřitelně a prokazatelně. Zpomaluje se rychlost reakcí, klesá schopnost soustředění a kreativní myšlení jde prakticky ke dnu. Takže ten pocit, že v horku nemůžete myslet? Není to lenost. Je to fyziologie.
Zpomalit v létě není nějaký moderní výmysl generace, která nechce pracovat. Většina jižních zemí to ví odjakživa. Siesta neexistuje proto, že jsou Španělé líní, ale existuje proto, že odpolední vedro je prostě biologicky nepříznivá podmínka pro výkon.
Polevit v horku neznamená nedělat nic. Znamená to pracovat s tělem, ne proti němu. Přesunout náročnější úkoly na ranní hodiny, kdy je chladněji a mozek funguje líp. Odpolední blok vyhradit lehčím věcem. A přestat se trestat za to, že ve tři odpoledne v třiceti stupních nemáte energii na strategickou analýzu.
Mozek je ze zhruba 75 procent tvořen vodou a při dehydrataci se jeho výkon zhoršuje rychleji, než si uvědomujete. Už při dvouprocentní dehydrataci klesá soustředění, paměť a schopnost rozhodovat se. Dvě procenta přitom nejsou moc, stačí zapomenout celé dopoledne pít.
Takže než sáhnete po třetí kávě, zkuste nejdřív sklenici vody. Káva v horku dehydrataci zhoršuje a to, co cítíte jako únavu, je možná jen žízeň, která se převlíkla.
Práce z domova v létě zní lákavě. Žádná kancelář, žádná klimatizační válka se spolupracovníky. Ale home office v horku má svá pravidla. Zatemněte místnost dřív, než se rozehřeje. Větrejte ráno a večer, přes den okna zavřete. A hlavně si dovolte v nejteplejší části dne zpomalit. Produktivní hodiny si přesuňte jinam.
Nikdo vám nebude tleskat za to, že jste se v srpnu v 35 stupních přetrhli. Ale budete se cítit líp, když se rozhodnete, že tohle léto budete pracovat chytřeji, ne tvrději.
Pokud máte tým nebo pracujete s lidmi, je dobré si to říct nahlas. Horko ovlivňuje každého a mluvit o tom, že tempo trochu polevuje, není výmluva. Je to dospělá komunikace o reálných podmínkách.
Dáte si někdo skleničku vody?
Milovník skandinávské kinematografie, americké literatury, italské gastronomie a cestování vlakem po českých luzích a hájích.
