GLP-1 a poruchy příjmu potravy: Revoluční lék nebo ohromná past?

V posledních dvou letech se svět změnil. Léky jako Ozempic, původně určené pro diabetiky, se staly "zázrakem na hubnutí" celebrit a sociálních sítí. Ale zatímco titulky oslavují shozená kila, odborníci na poruchy příjmu potravy bijí na poplach.
Redakce 3. února 2026

Foto: GettyImages

Pro člověka, který bojuje nebo v minulosti bojoval se vztahem k jídlu, totiž může být tato injekce vstupenkou zpět do pekla. Uživatelé těchto léků totiž často popisují zmizení tzv. food noise, tedy neustálých vtíravých myšlenek na jídlo.

Pro lidi se záchvatovitým přejídáním se to zdá jako vysvobození. Analýzy (např. z Melbourne School of Psychological Sciences) však varují, že lék neřeší příčinu, jen mechanicky vypíná signál. Pokud člověk během léčby nepracuje s terapeutem na emocích, které ho k jídlu doháněly, po vysazení léku se food noise vrací s ještě větší intenzitou, což často vede k brutálnímu relapsu.

Legalizování symptomů

Největší zbraní těchto léků je jejich schopnovat "legalizovat symptomy PPP. je jeho schopnost „zlegalizovat“ symptomy PPP. V případě anorexie může okolí vnímat úbytek váhy jako "úspěšnou lčébu, zatímco člověk si prohlubuje hladovění. Nebezpečné jsou také vedlejší příznaky jako nevolnost nebo zvracení, které zase mohou sloužit jako "omluva" při nebezpečných vzorcích chování během bulimie.

Bazální metabolismus

Důležitý je také fyzický dopad. Léky s GLP-1 tlumí chuť k jídlu tak radikálně, že jejich uživatelů často konzumují mnohem méně energie, než vyžaduje jejich bazální metabolismus. Pokud tak tělo nedostává dostatek kalorií k provozu orgánů, začne pálit vlastní svalovou tkáň. Studie ukazují, že u těchto léků může být podíl ztracené svalové hmoty alarmující.

Svaly jsou hlavním spalovačem kalorií. Jejich ztrátou se bazální metabolismus trvale zpomaluje. Jakmile člověk lék vysadí, jeho tělo pálí mnohem méně energie než předtím, což vede k nevyhnutelnému jojo efektu a dalšímu kolu psychického trápení.

Odpojení od těla

Uzdravení z PPP stojí na schopnosti naslouchat vlastnímu tělu a schopnosti poznat, kdy mám hlad a kdy jsem sytý. Injekční léky tyto přirozené biorytmy totálně vypínají. Podle analýz z Eating Recovery Center toto "odpojení se“ od vlastního těla výrazně prodlužuje proces uzdravení, protože pacient přestává věřit svým vnitřním signálům a spoléhá pouze na externí látku.

Popularita těchto léků navíc vytváří nebezpečný tlak na dokonalost těla. Odborníci se shodují, že pro nikoho s historií PPP by tyto léky neměly být dostupné bez přísného dohledu psychiatra. Skutečné uzdravení totiž neprobíhá v injekční stříkačce, ale v hlavě a skrze přijetí vlastního těla a pochopení jeho skutečných potřeb.

Objednejte si předplatné Cosmopolitan

Časopis Cosmopolitan
Předplatné