Abychom pochopili vznik VMA, musíme se vrátit do roku 1981. Tehdy začala ve Spojených státech vysílat legendární stanice MTV. Její první vysílání odstartovalo 1. srpna slovy „Ladies and gentlemen, rock and roll“ a prvním odvysílaným klipem se symbolicky stal Video Killed the Radio Star od The Buggles.
Princip MTV byl na svou dobu jednoduchý, ale revoluční. Hudba dostala vlastní televizní stanici a videoklip přestal být jen doplňkovým propagačním materiálem. Během 80. let se stal zásadní součástí toho, jak vznikaly hudební hvězdy. Obraz byl najednou téměř stejně důležitý jako samotná skladba a MTV sehrála velkou roli v kariérách Madonny, Michaela Jacksona, Prince nebo Duran Duran. Bylo tedy jen vlastně otázkou času, než videoklipy dostanou také vlastní velký večer.
První MTV Video Music Awards proběhly 14. září 1984 v Radio City Music Hall v New Yorku. Hlavní cenu Video of the Year tehdy získali The Cars za You Might Think.
Už tehdy byly kategorie zaměřené nejen na samotné interprety, ale také na vizuální stránku jejich tvorby. Vůbec první Video Vanguard Awards získali mimo jiné David Bowie, The Beatles a režisér Richard Lester za svůj přínos formátu hudebního videa.
Jenže jestli si dnes někdo první ročník pamatuje, pravděpodobně to není kvůli seznamu vítězů. Je to kvůli Madonně.
Madonna během historicky prvních VMA vystoupila s tehdy novou skladbou Like a Virgin. Na pódium se dostala na obřím svatebním dortu, oblečená do svatebních šatů, korzetu a pásku s nápisem „Boy Toy“. Během vystoupení skončila na zemi, kde se začala před televizními kamerami válet v šatech, které postupně odhalily i její spodní prádlo. Část dnes ikonické choreografie přitom vznikla improvizací poté, co Madonna ztratila botu.
Dnes to možná nepůsobí jako nic, co by internet nějak nezvládl. V americké televizi roku 1984 to ale byl přesně ten druh momentu, který se nedal ignorovat. A nevědomky tím vznikl mustr, kterého se VMA drží dodnes, a to že nejlepší moment večera nemusí být ten, když někdo převezme cenu.
První VMA tak prakticky okamžitě ukázaly, čím se chtějí od tradičnějších hudebních cen odlišovat. Nepředvídatelností, provokací, módou a vystoupeními, která mohou zastínit samotné vítěze.
Stejně ikonická jako samotná show se stala její trofej. Astronaut držící vlajku MTV, dlouhé roky známý jako Moonman a dnes označovaný také jako Moon Person, není náhodným designem.
Odkazuje přímo k počátkům televizní stanice. MTV při svém startu pracovala s motivem vesmírného programu a astronauta vztyčujícího vlajku s logem stanice. Vesmírná estetika se následně propsala také do identity jejích hudebních cen. MTV dodnes své vítěze prezentuje právě s charakteristickou stříbrnou soškou. V době, kdy měl téměř každý velký hudební ceremoniál nějakou elegantní zlatou trofej, tak MTV udělalo něco velmi MTV, a to že vítězům rozdávalo astronauty.
Během dalších dekád se kolem ceremoniálu vytvořilo něco, co Grammy nikdy neměly ve stejné míře, a to očekávání, že se něco stane.
Ať už to bylo plánované, nebo vůbec ne. Britney Spears vystupující s I’m a Slave 4 U s albínskou krajtou kolem ramen. Madonna líbající Britney a Christinu Aguileru. Beyoncé, která na pódiu odhalila své těhotenství. Miley Cyrus a Robin Thicke. Lady Gaga zakončující Paparazzi s umělou krví stékající po těle.
No, a pak nesmíme samozřejmě zapomenout na rok 2009. Taylor Swift právě přebírala cenu za nejlepší ženské video za You Belong With Me, když na pódium vstoupil Kanye West, vzal jí mikrofon a oznámil publiku, že Beyoncé natočila „jedno z nejlepších videí všech dob“. Z několika desítek sekund vznikl jeden z nejznámějších momentů moderní popkultury.
Právě podobné situace vytvořily pověst VMA jako večera, během kterého může dobře připravený televizní přenos kdykoliv vykolejit.
Samotné VMA se samozřejmě během čtyř dekád proměňovaly společně s hudebním průmyslem. Kategorie postupně začaly reflektovat nové žánry, nové způsoby konzumace hudby i globálnější podobu mainstreamu. Dnes mezi nimi najdeme například K-pop, Afrobeats, Latin nebo country a vedle fanouškovských kategorií zůstávají i technická ocenění za režii, kameru, střih, choreografii nebo vizuální efekty.
A právě technické kategorie připomínají původní myšlenku VMA, která se v tom všem chaosu občas ztrácí, a to ocenit hudební video jako svébytnou uměleckou formu.
