Je red flag, když nemá žádný sociální sítě?
Foto: Getty Images
Foto: Getty Images
Představte si to: jste v supermarketu a vybíráte si svůj oblíbený druh rostlinného mléka, zatímco váháte mezi ovesným a tím z piniových oříšků, zastaví vás sympatický muž. Po krátké konverzaci vám oznámí, že nemá žádné sociální sítě, a požádá vás o telefonní číslo. Co vám jako první proběhne hlavou? Pocit zděšení, nebo zvědavost?
Žijeme v době sociálních sítí. Stydíme se za svůj screen time, dáváme si detox od Instagramu a náš attention span se pomalu, ale jistě zkracuje. Pokud jde o randění – ruku na srdce – kolikrát jste si smazali a znovu nainstalovali Tinder (nebo jinou dating app)?
Ať se nám to líbí nebo ne, sociální sítě hrají určitou, ačkoliv často nevýznamnou roli v našem romantickém životě. Kdy se vás naposledy někdo zeptal na číslo, a ne na Instagram? (Ptá se vůbec ještě někdo na číslo?) Pokud jde o sociální sítě, přiznejme si jedno – každý z nás alespoň jednou hodnotil potenciální partnery podle jejich online profilů. My ženy jsme toto neškodné stalkování povýšily na úroveň, kdy dokážeme najít i sestřenici z druhého kolene, ale o tom raději jindy...
Díky sociálním sítím si o člověku umíme udělat alespoň lehký obrázek, což nám na případném rande ušetří otázku: „Jaká je tvá oblíbená barva?“ a umožní přejít rovnou k otázce: „Ty jsi byl na měsíc v Amazonii? Jak přesně ti to změnilo život?“
Na druhou stranu nás vyumělkované profily a nereálné životy na obrazovkách našich telefonů pomalu, ale jistě unavují. Zatímco prahneme po reálných zážitcích, studie naznačují, že se postupně vracíme zpět „do terénu“ (alespoň podle statistik – já sama nikam nechodím).
Ale co ta situace, kdy vás někdo osloví v reálném životě? Je mu maximálně do třicítky a oznámí vám, že nemá žádné sociální sítě (ani Facebook s profilovou fotkou z roku 2010). Tudíž ho nemůžete ukázat kamarádkám se slovy: „Ale takhle v reálu nevypadá!“ a musíte se spoléhat jen na svou vlastní intuici.
Je to red flag, že člověk ve svých mid twenties nemá ani neaktivní profil? Nebo mu jen tiše závidíte, že je jeho život plný jiných věcí než scrollování na TikToku? Když opomeneme to, že může být sériový vrah (díky, true crime podcasty), není na tom něco kouzelného a nostalgického? Něco, co už dnes možná skoro neznáme? Nebo jsme jen ovlivněni dobou, kdy je mnohem snadnější flirtování prostřednictvím srdíčka na Instagramovém příběhu?
Když nad tím tak přemýšlím, v randění je už tak dost komplikací. Takže nějaké sociální sítě nám můžou být úplně jedno. Přitahuje vás? Ano. Rozesmává vás? Ano. Je trochu divný? Možná...
Tak co víc chcete?