Proč Gen Z experimentuje v sexu víc, ale má ho míň než všechny předchozí generace?
Foto: GettyImages
Foto: GettyImages
V sexu chtějí zkoušet nové věci, zároveň ho ale nemají tak často jako starší generace - co si z toho vzít? Podle statistik dating aplikace Feeld 55 procent příslušníků Gen Z vyzkoušelo se sexuálním partnerem nový kink od doby, co se připojili na aplikaci, což je víc než u jakékoli jiné generace.
Ale tady přichází ten zvrat, jelikož 48 procent dospělých Gen Z ještě nikdy nemělo sex. Takže mladí lidé jsou otevřenější experimentování, ale zároveň mají méně příležitostí to vyzkoušet. Ptáme se tedy znovu, Jak je to možné?
V národně reprezentativním průzkumu 1 500 amerických dospělých provedeném v Kinsey Institute byli účastníci dotázáni na míru, jak moc jejich sexuální fantazie zahrnují nějaký fetiš. Ať už se jednalo o BDSM praktiky nebo třeba jiné různé role-play scénáře.
A není to jen o tom, že Gen Z sleduje víc porna, i když to může hrát roli. Jde o to, že vyrůstali v době, kdy se o kinku začalo mluvit nahlas. Padesát odstínů šedi se stalo bestselerem, prodalo se z toho přes třicet milionů výtisků. Kink přestal být tabu a přesunul se do mainstreamu.
Mladí lidé navíc nemají problém vyzkoušet sex toys, kdy víc než šest z deseti to někdy udělalo. Pro srovnání: u boomers je to jen čtvrtina. Vibrátory a lubrikanty jsou pro Gen Z normální součást sexuálního života. Stejně jako sexting a posílání intimních fotek partnerovi, kdy to víc než polovina mladých dělá běžně.
Všechno tohle naznačuje generaci, která je sebevědomá, otevřená a nebojí se experimentovat. Ale pak přichází twist.
Skoro polovina Gen Z ještě totiž nikdy neměla sex. To je dvojnásobek oproti mileniálům. A i ti, kteří sexuálně aktivní jsou, ho mají výrazně méně než starší generace. Zatímco starší generace má v průměru sex pětkrát za měsíc, Gen Z jen třikrát, což je stejně jako osmdesátníci.
Jak je to možné, že generace, která toho o sexu ví nejvíc, ho má nejméně?
Odpověď je prostá, jelikož skoro polovina z nich je single. Ve srovnání se staršími generacemi, kde je single jen pětina lidí, je to obrovský rozdíl. A mnoho mladých dospělých ještě nikdy ani nemělo vážný vztah, natož partnera, se kterým by mohli zkoušet všechny ty věci, o kterých čtou na internetu.
Čísla jsou děsivá. Mladí lidé tráví společenským životem polovinu času než před deseti lety. Méně jich žije s partnery. Méně z nich chodí ven, seznamuje se s lidmi, buduje vztahy. Žijí v době nekonečných možností na dating aplikacích, ale paradoxně to vede k tomu, že mají méně skutečných spojení.
Těžko můžete experimentovat s fetišem, když nemáte s kým. A Gen Z má obrovský problém najít partnery, ne proto, že by nechtěli, ale proto, že vlastně žijí v éře sociální izolace.
Tady to začíná být opravdu zajímavé. Navzdory všemu tomu experimentování Gen Z vlastně touží po monogamii víc než jakákoli jiná generace. Víc než osmdesát procent z nich o ní fantazíruje, což je skoro dvakrát tolik jako starší generace.
Pro srovnání? Boomers dvakrát častěji preferují přátelství s výhodami než monogamní vztah. Gen Z je přesný opak, kdy většina z nich chce jeden stabilní, oddaný vztah. Ne otevřený vztah, ne polyamorii, žádnou hook-up kulturu. Monogamii.
Proč? Protože romantizují to, co nemají. Jsou single, nejsou sexuálně aktivní, a chybí jim intimita a spojení. Všechno to experimentování není o tom být promiskuitní, je to o hledání někoho, s kým by to mohli zkoušet. Někoho, komu důvěřují. Někoho, kdo u nich zůstane ráno.
Gen Z vyrostla v době, kdy je o sexu dostupných víc informací než kdy předtím. Vědí, co chtějí, jak o tom mluvit, co je baví. Teoreticky jsou připravenější na dobrý, zdravý sex než jakákoli předchozí generace.
Ale zároveň žijí v době, kdy je těžší než kdy dřív najít partnera. Kde se sociální interakce přesunuly online, ale skutečná spojení jsou vzácná. Kde máte tisíce možností na Tinderu, ale paradoxně to vede k tomu, že nikoho nevyberete. Kde víte přesně, co chcete, ale nemáte s kým to chtít.
Možná je odpověď v tom vrátit se k základům. Míň času na appkách, víc času s lidmi. Míň přemýšlení o "perfektním" partnerovi, víc otevřenosti skutečným lidem s jejich nedokonalostmi. Míň fantazírování o ideálním vztahu, víc budování skutečných spojení.