Somatické cvičení fakt není mučení. Naopak — zachrání vám nervy i tělo
Foto: Getty Images
Foto: Getty Images
Když se řekne cvičení, většina z vás si představí posilku, činky, nekonečné opakování a následné odkládání motivace „na pondělí“. Somatické cvičení tohle úplně ignoruje.
Vychází ze somatických terapií 70. let a jeho hlavní pointa je prostá: naučit vás znovu vnímat vlastní tělo, jeho signály a pocity. Jde o malé, promyšlené pohyby, které uvolňují napětí a pomáhají vám zpomalit. Gabriella Espinosa, lektorka somatického pohybu, to shrnuje krásně: když se naučíte naslouchat tomu, co vám tělo říká, začne vám konečně dávat i smysluplné odpovědi.
Jasně, pohyb je zdravý, to už víte. Ale somatické cvičení jde dál. Pravidelná praxe zlepšuje flexibilitu, držení těla i rovnováhu. A podle studií je právě mobilita klíčovým předpokladem pro zdravé stárnutí.
A teď to nejlepší: nepomáhá jen tělu. Ulevuje i hlavě. Propojení mysli a těla dokáže mírnit úzkost, stres a celkovou vnitřní spirálu „nestíhám, nezvládám, už zase…“.
Zkrátka: budete se hýbat, ale zároveň se uklidníte. Win-win, ne?
Upřímně? Pro většinu z nás. Je vhodné i pro lidi s chronickou bolestí nebo úzkostí — ale má to jednu podmínku: musíte si naslouchat.
Jediné riziko nastává ve chvíli, kdy se přepnete do módu „musím podat výkon“, místo abyste se soustředili na vlastní prožitek. A pokud máte za sebou trauma, je lepší začít opatrně, někdy totiž může vyvolat odpojení mysli od těla.
Nebojte, není to žádná gymnastika pro pokročilé. Somatické cvičení vychází z jógy, tai-či a čchi-kungu, ale oproti tradičnímu workoutu se nepotíte jako na spinningu. Pointa je v tom, že vnímáte každý pohyb.
Doporučují se krátké pětiminutové lekce, při nichž si uvědomujete dech a jednotlivé části těla.
Můžete se lehce protahovat, mávat rukama, kývat boky, tančit nebo skákat. Je jedno co děláte, důležité je jak se u toho cítíte.
Pokud můžete, dělejte to venku. Příroda dělá se somatickým pohybem hotové zázraky: zvuky, vzduch, textury… všechno vás přirozeně uzemní. Někteří lidé dokonce říkají, že při bosém kontaktu se zemí cítí svou „mysl v chodidlech“. Ať už si vyberete jakoukoli formu, dělejte to tak, aby vám to dělalo radost, ne stres.