Psi podle vědců v noci "overthinkingují", jsem taky pes?
Overthinking, neboli přemýšlení o přemýšlení. Krát dva. Někdy tři.
Jan Houška
10. března 2026
Foto: GettyImages
Zdravím všechny ty, kteří stejně jako já rádi v noci leží v posteli a dvě hodiny čumí do stropu. Ano, mluvím o fenoménu, kterej je pro některý z nás stejně běžnej jako nekonečný scrollování na sociálních sítích. (To je můj další problém).
Ano, mluvím o overthinkingu. O tý nekončící olympiádě přemýšlení o přemýšlení. (Zrovna teď přemýšlím, jestli má vůbec smysl tohle psát. )
Pokud vás to uklidní, tak věřte, že v tom nejsme sami. Podle studie zveřejněný ve vědeckým časopise The Royal Society není usínání snadný ani pro naše mazlíčky. Tím mám na mysli psy, jelikož lidi co maj rádi kočky jsou mi podezřelí už od narození.
Ano, je to tak. Zkrátka i mysl psů je zaneprázdněná přemýšlením o svých problémech. Takže ano, i pejskové se bojí o svou budoucnost. Další věc, kterou máme s těmahle chlupatými tvory společnou.
Umění přemýšlet
Znamená to tedy, že jsem pes? Chodníky neočůrávám a za míčkem se nehoním, takže asi spíš ne... Ale co by, kdyby, že...
Overthinking, neboli přemýšlení o přemýšlení, je vlastně trochu umění. Umění, ve kterým excelujeme, když půl dne přemýšlíme nad tím, jestli "fajn" od kolegy znamená "fajn" nebo "fajn, ale vlastně ne".
Je to fenomén, kdy váš mozek přejde z režimu nerušit do režimu Game of Thrones. Jakože kdo si sedne na Železný trůn během pěti minut rozhodování, co si dát k večeři. Pojďme si přiznat, že overthinking je občas dost naprd a zbavit se ho asi jen tak nejde. Jak se ale říká, na všem je třeba hledat pozitivum.
Jsme Horatio Caine našeho vlastního života. (Pro ty méně kulturně zdatné, tak Horatio Caine je ten zrzavý detektiv z Kriminálky Miami).
"Co když jsem měl vystudovat jinou vysokou?" nebo "Je možný, že kočky opravdu přilétly z jiný planety a ovládají nás?"
Pak jste ale na večírku a přemýšlíte nad tím, jestli netancujete trochu jako divnočlověk. Tohle jsou právě ty chvíle, kdy bychom měli našemu vnitřnímu analytikovi dát pauzu.
Spomaľ, máš privysokú rýchlosť
Důležitý je si občas připomenout, že ne všechno potřebuje hlubokou analýzu. Někdy je prostě dobry nechat věci jen tak plynout, ať už jde o rozhodování mezi pizzou nebo sushi, nebo o to, jestli poslat našemu crushi (jak se sakra skloňuje slovo crush?) tu osudovou zprávu nebo ne.
Takže nezapomeňte, přemýšlejte, ale občas si dejte pauzu. Život je příliš krátký na to, abychom ho strávili jen přemýšlením o přemýšlení.
Pamatujte, že někdy je "fajn" zkrátka prostě jen "fajn".
Jan Houška
Milovník skandinávské kinematografie, americké literatury, italské gastronomie a cestování vlakem po českých luzích a hájích.
