Psi podle vědců v noci "overthinkingují", jsem taky pes?

Overthinking, neboli přemýšlení o přemýšlení. Krát dva. Někdy tři.
Jan Houška 28. listopadu 2023

Foto: Getty Images

Zdravím všechny ty, kteří stejně tak jako já, rádi v noci leží v posteli a dvě hodiny čumí do stropu. Ano, mluvím o fenoménu, který je pro některé znás stejně tak běžný, jako nekonečné scrollování na sociálních sítích. (To je můj další problém). Ano, mluvím o overthinkingu, té nekončící olympiádě přemýšlení o přemýšlení. (Zrovna teď přemýšlím, jestli to má smysl psát). 

Pokud vás to uklidní, tak v tom nejsme sami. Podle studie zveřejněné ve vědeckém časopise The Royal Society není usínání snadné ani pro naše mazlíčky. Tím mám na mysli psy, jelikož lidi, co mají rádi kočky, jsou psychopati už od narození. Je to tak, i mysl psů je zaneprázdněná přemýšlením o svých problémech. Pokud jste to ještě nevěděli, jde o doplněk k jejich schopnosti emoční manipulace. Další věc, kterou máme s těmito chlupatými tvory společnou.

Umění přemýšlet

Známená to tedy, že jsem pes? Chodníky neočůrávám a za míčkem se nehoním, takže asi spíše ne... Ale co by, kdyby, že... Overthinking, neboli přemýšlení o přemýšlení, je ale vlastně trochu umění. Umění, ve kterém excelujeme, když půl dne přemýšlíme nad tím, jestli "fajn" od kolegy znamená "fajn" nebo "fajn, ale vlastně ne". Je to fenomén, kdy váš mozek přejde z "chill" režimu do "Game of Thrones - kdo si sedne na Železný trůn" během pěti minut rozhodování, co si dát k večeři.

Pojďme si  tak přiznat, že overthinking je občas dost naprd a zbavit se ho asi jen tak nejde. Jak se ale říká, na všem je třeba hledat pozitivum. Co když je overthinking známka naší úžasné schopnosti analyzovat, propojovat a vidět svět v jeho nekonečné komplexnosti? Jsme Horacio Caine našeho vlastního života. "Co když jsem měl vystudovat jinou vysokou?" nebo "Je možné, že kočky opravdu přilétly z jiné planety a ovládají nás?"

Pak jste ale na večírku a přemýšlíte nad tím, jestli "netancujete jako pavouk na bruslích" Tohle jsou právě ty chvíle, kdy bychom měli našemu vnitřnímu analytikovi dát pauzu.

Spomaľ, máš privysokú rýchlosť

Důležité je si tak občas připomenout, že ne všechno potřebuje hlubokou analýzu. Někdy je prostě dobré nechat věci jen tak plynout  – ať už jde o rozhodování mezi pizzou nebo sushi, nebo o to, jestli poslat našemu crushi "TU" zprávu nebo ne. Takže nezapomeňte, přemýšlejte, ale občas si dejte pauzu. Život je příliš krátký na to, abychom ho strávili jen přemýšlením o přemýšlení. Pamatujte, že někdy je "fajn" zkrátka prostě jen "fajn".

Občas je prostě dobré si říct: "Hej, mozku, teď je čas na Netflix a chill, ne na Netflix a 'co když'."

Jan Houška

Jan Houška

@yanhoechka

Milovník skandinávské kinematografie, americké literatury, italské gastronomie a cestování vlakem po českých luzích a hájích.

Objednejte si předplatné Cosmopolitan

Časopis Cosmopolitan
Předplatné