Getty Images
Na základce možná působilo cool, když si někdo hrál na šéfa celé třídy, v pracovním prostředí to ale funguje spíš opačně – nepříjemně, trapně a otravně. Přesto na samozvané bossy narážíme dnes a denně. Pokud máte zkušenosti s prací v týmu, asi víte, jak je někdy těžké se s ostatními shodnout a táhnout za ten pomyslný jeden provaz. Jestli ovšem stále věříte, že se hodné holky dostanou do nebe, zatímco ty zlobivé prorazí přesně tam, kam chtějí, nejspíš svoje motto budete muset přehodnotit. Pokud vám totiž chybí ochota brát ohledy a pomáhat, nejspíš si už dneska neškrtnete!
Podle Harvard Business Review za posledních dvacet let stouplo využití týmové práce o více než 50 % a každý zaměstnanec tráví týmovými aktivitami téměř tři čtvrtiny své pracovní doby… Společnost Google se před necelými deseti lety rozhodla zjistit, co stojí za úspěchem těch nejefektivnějších skupin. Resumé? Zaprvé: Členové produktivních týmů mohou vyjádřit svůj názor. Zadruhé: Všichni členové týmů jsou empatičtí. Jaký závěr nám z toho plyne? Že laskavým přístupem mohou zaměstnanci (a potažmo i celé firmy) jedině získat. „Lidé by se k sobě měli chovat tak, jak by chtěli, aby se i druzí chovali k nim. Ideálně tedy se soucitem, laskavostí, trpělivostí, důvěrou a respektem,“ uvádí Petra Kubálková, HR konzultantka, wellbeing koučka a byznys mentorka (petrakubalkova.cz). „Bohužel nám třeba právě trpělivost často chybí. Pořád někam spěcháme, všechno chceme vyřešit rychle, abychom mohli běžet k dalšímu úkolu… Díky tomu leckdy vznikají na pracovišti stresové a vypjaté situace,“ dodává. Jak by tedy měla vypadat budoucnost coworkingu a byznysu obecně?
Angličanka Mary Portas, expertka na maloobchodní prodej a značky, od 80. let pomalu stoupala vzhůru po kariérním žebříčku, a postupně se tak naučila klást zisk na první místo (a lidi až na druhé). Už v jednatřiceti to dotáhla na pozici kreativní ředitelky u Harveyho Nicholse (britský řetězec obchodních domů). Měla finance, moc, spoustu krásného oblečení… Pořád jí ale něco chybělo. „Uprostřed devadesátek se všichni soustředili jenom na peníze a obzvlášť v módním odvětví to bylo hodně drsné,“ podotkla během své přednášky na Ted Talks v Londýně. Až v roce 2012, kdy se narodil její nejmladší syn a ten nejstarší odešel na univerzitu, Mary náhle došlo, čeho se jí vlastně nedostává. Postrádala laskavost.
S pomocí týmu ve své agentuře Portas se rozhodla, že začnou stavět lidi na první místo… A že se postará, aby i ostatní pochopili, že laskavost není projevem slabosti, ba právě naopak. Dneska Mary o kindness economy natáčí podcasty a dělá sympatickou osvětu, jak by se k sobě měli lidé v byznysu chovat. Její heslo? Lidé, planeta, zisk – v tomto pořadí. „Když lidem nabídnete laskavost a dovolíte jim, aby se cítili v bezpečí, kořeny vaší spolupráce a celé firmy posílí, váš byznys poroste a vyděláte ještě víc peněz,“ zdůrazňuje. Letos vydala knihu Rebuild: How to thrive in the new Kindness Economy (koupíte ji i na booktherapy.cz), ve které říká, že v byznysu nemusí jít na prvním místě o zisk a honbu za výsledky. Mary Portas naopak učí, jak svůj přístup změnit, jak brát větší ohledy na planetu i na lidi. „V posledních třiceti letech obchodu dominovalo všechno největší, nejrychlejší a nejlevnější. Ale tyto hodnoty již nerezonují. Došlo nám, že více neznamená lépe,“ tvrdí.
Když firma prosperuje, nemusí to ale vždy automaticky znamenat, že se jí daří. „Nezaručuje to spokojenost všech zúčastněných stran – akcionářů, klientů, zaměstnanců a komunit. Tento jev si uvědomují nejen top manažeři, ale i samotní majitelé firem. Mnoho společností se také potýká s novým přístupem zaměstnanců, kteří si pečlivě vybírají, pro kterou firmu budou pracovat,“ líčí HR konzultantka Petra Kubálková. A právě kindness economy by se (nejen) podle jejího názoru mohla stát cestou ke změně a lepší budoucnosti podnikání. „Současný byznys model, založený především na kvantitativních ekonomických ukazatelích, není udržitelný. Kindness economy ukazuje, že nemusíme chtít jen zisk. Jde v ní především o lidi: o zaměstnance, klienty, spolupracovníky, dodavatele, komunitu, o podporu lokálních projektů a organizací. Zisk se řeší až na druhém místě.“
Sílu laskavého přístupu a týmové práce si zaměstnavatelé mnohdy ale vůbec neuvědomují. „Můj šéf se snažil celý tým přesvědčit, že přežijí jen ti nejsilnější. Proto mezi kolegy panovala šílená atmosféra, s ničím jsme si nechtěli pomáhat, všude vládl nepořádek a zmatek. Pak ale šéfa vyměnili – a nový naopak chtěl, abychom spolu všichni vycházeli a pracovali na projektech společně. Trvalo to docela dlouho, ale dnes fungujeme jako fajn tým, dokonce chodíme po práci občas i na pivo…“ popisuje situaci v nejmenované firmě třicetiletá Lucie. Laskavost má totiž ještě jeden důležitý benefit – když budou zaměstnanci spokojení, budou lépe pracovat a doporučovat firmu i její produkty nebo služby dál.
„Spokojený zaměstnanec o firmě mluví hezky, svoji práci vnímá jako svoji vášeň či koníček, rád se potkává s kolegy a rád se spolupodílí na vytváření příznivého klimatu uvnitř firmy. Vidí v ní prostor, kde se může seberealizovat, rozvíjet a uplatnit svůj talent, a firma ho v tom podporuje. Osobní wellbeing zaměstnance se pak odráží ve wellbeingu firmy a naopak,“ věří Petra Kubálková. Připomíná ale, že si laskavost nemůžete vynutit, každý si k ní musí najít vlastní cestu. Toužíte v tom kolegy(ně) trochu popostrčit? „Začněte sami u sebe. Když s někým mluvíte, dívejte se mu do očí, zajímejte se o druhé, pomáhejte cizím lidem jen tak. Jako podpora můžou fungovat i různé workshopy wellbeingu a osobního rozvoje, k hlubší práci s laskavostí přispívají rovněž individuální konzultace, koučink nebo mentoring. Zaměstnanci se na nich učí pracovat se svými strachy a s přesvědčeními, která jim brání se projevit autenticky a přirozeně. Učí se také přijímat a dávat zpětnou vazbu, jež je v pracovní oblasti obzvlášť důležitá,“ popisuje Petra Kubálková. Pak už záleží na každém manažerovi, jak se svým týmem pracuje a jestli si uvědomuje, že spokojený zaměstnanec rovná se spokojená a prosperující firma.
