Co je generační trauma? A jak ovlivňuje tvůj život?
Foto: Getty Images/Jan Houška
Foto: Getty Images/Jan Houška
Většina z nás si je vědoma osobních traumat, které ovlivňují náš pohled na svět, ale věřte, že podobný dopad může mít i méně známý fenomén známý jako generační nebo transgenerační trauma.
Generační (nebo transgenerační) trauma je psychická újma, která se přenáší z jedné generace na další. Nejde o „špatné vzpomínky“, ale o hlubší vzorce, ať už emoční či biologické. Psychoterapeutka Valerie Sinason vysvětluje, že „nerodíme se jako prázdné stránky“. Už jako plody reagujeme na stres, napětí i atmosféru okolí.
Stres matky se neotiskuje jen do dítěte, ale i do dítěte jejího dítěte. Odbornice na traumata Dr. Susanna Petch upozorňuje, že v pátém měsíci těhotenství má ženský plod už vajíčka, která bude používat v dospělosti. To znamená jediné, a to že těhotná žena v sobě nese DNA svého budoucího vnoučete.
Traumatické události nebo silný stres během těhotenství tak mohou mít dlouhodobé následky pro další generace.
Ale pozor. Generační trauma se netýká výhradně vztahů mezi matkou a dítětem. Kolektivní traumata z historické nespravedlnosti nebo útlaku mohou těžce doléhat na celé komunity, zejména ty znevýhodněné. Tato dědičná psychická újma se může projevovat různými způsoby, včetně úzkostí a nočních děsů, i fyzickými problémy, jako jsou autoimunitní poruchy.
Jak se ale toto trauma přenáší? Podle výzkumu existují dva základní mechanismy. Prvním mechanismem je přímá dědičnost prostřednictvím DNA. Druhým mechanismem je pak epigenetika, při níž se genová exprese mění v důsledku proměnných prostředí. To naznačuje, že jak naše genetická výbava, tak události našich předků ovlivňují naše mentální a emocionální zdraví.
Dobré zprávy? Dědičné trauma je možné léčit a uzdravit. Mnozí lidé se utěšují vyprávěním příběhů předků o vítězství nad nepřízní osudu. Pro úplné uzdravení je však zásadní rozpoznat a řešit příčiny, které je způsobily. Odborníci doporučují jógu, mindfulness a pobyt v přírodě, které pomáhají vyrovnat nervový systém. Doktorka Petche doporučuje chápat symptomy traumatu spíše jako reakce na minulé události než jako zásadní vady.