Foto: Last of Us (2023, HBO)
Populární seriál z produkce HBO (natočený podle stejnojmenné videohry z roku 2013) se od podobných zombie počinů, jako je The Walking Dead nebo Resident Evil, liší ve svém reálném základu. Mozková infekce, která spustí zombie apokalypsu, je sice fikcí, v určitém směru však přináší poselství o hrozbě, s níž se možná v budoucnosti bude muset lidstvo vypořádat. Houba, jež v seriálu začala napadat mysl nevinných občanů (a jejich hlavy ozdobila roztodivnými plodnicemi), je totiž skutečná.
Ještě než začnete plašit, trochu vás uklidníme. Dosud nebyly hlášeny žádné případy, že by Ophiocordyceps unilateralis (přezdívaná jako zombie houba) infikovala lidský organismus. Soustřeďuje se totiž výhradně na hmyz, především mravence, ale také pavouky, můry, kobylky či housenky. Podle magazínu Inverse tento druh parazitické houby infikuje mravence rodu Camponotus žijící v tropických deštných pralesích, a zatímco jejich mozky nechává nedotčené, ovládáním svalů manipuluje jejich chováním. Nakaženého jedince donutí vylézt na vyvýšené místo a zakousnout čelist do větve nebo spodní strany listu. Jakmile plodnice houby vyrazí z exoskeletu mrtvého hostitele, začnou se okolím šířit spory. A napadat další hmyz.
Neila Druckmanna, tvůrce videohry The Last of Us, prý inspirovalo právě zhlédnutí přírodopisného dokumentu o tom, jak cordycepsy parazitují na hmyzu. Odborník na parazitické houby z Newyorské botanické zahrady João Araújo nás nicméně v rozhovoru pro National Geographic uklidnil prohlášením, že „pokud by houba skutečně chtěla infikovat savce, vyžadovalo by to miliony let genetických změn“. Samotný vývoj mezi cordycepsy a mravenci trval podle Araúja zhruba 45 milionů let, takže obávat se zombie apokalypsy způsobené konkrétně touto houbou je trochu předčasné.
Infekce na člověka nejčastěji přecházejí od jiných savců, s nimiž se v běžném životě setkáváme (například leptospiróza přenášená hlodavci). S hmyzem nejsme příbuzní, konkrétně s mravenci sdílíme zhruba jen 33 % genů. Když navíc vezmeme v úvahu že Ophiocordyceps unilateralis dokáže infikovat jen jediný druh mravence, šance na zoonotický přenos (to znamená přenos ze zvířete na člověka) je naprosto mizivá.
Jak pro Inverse
potvrdil William C. Beckerson, postdoktorand vyškolený v oblasti
molekulární biologie a genetiky, „z hlediska infekce je pro houby v reálném
světě jednou z největších překážek rozdíl v tělesné teplotě mezi námi
a jejich obvyklými hmyzími hostiteli“. Zatímco lidský organismus dokáže sám
regulovat tělesnou teplotu, mravenci jsou exotermní – jejich teplota závisí na
vnějším prostředí. Houba Ophiocordyceps se vyvinula tak, aby dokázala přežít ve
hmyzím těle (jehož teplota se pohybuje mezi 16 a 24 stupni Celsia), a proto je téměř
nemožné, že by infikovala člověka.
Jak ve svém úvodu upozornil seriál, vše by mohla převrátit vzhůru nohama změna klimatu. Co když oteplování Země způsobí, že rozdíl mezi teplotou lidského organismu a teplotou okolního prostředí nebude tak rozdílný a houba získá příležitost vyvinout se a přežít v našem těle? „Velmi mě zaujala vědecká přesnost této úvodní scény. Jedním z nepřímých důsledků globálního oteplování je skutečně vznik nových houbových patogenů,“ nechal se pro Inverse slyšet Beckerson. Podotkl ale, že i kdybychom se takovou houbou přece jen nakazili, není příliš pravděpodobné, že by dokázala manipulovat naším chováním, jako jsme to viděli v The Last of Us. Fakt, že mikroorganismy (jako jsou houby) se obzvlášť dobře přizpůsobují zvyšujícím se teplotám, bychom si ale měli uchovat v paměti.
Přestože cordyceps pro člověka nepředstavuje hrozbu, jsou takové, které mohou v našem těle způsobit problémy. Vedle běžných typů plísňových infekcí, jež stojí za poměrně neškodnými neduhy jako je vaginální kvasinková infekce či „atletická noha“, je tu houba s názvem Candida auris. Tato kvasinka způsobuje nebezpečné epidemie po celém světě a – přestože je pandemie zatím nepravděpodobná – stala se vážným globálním rizikem. Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) způsobuje vážné infekce krevního řečiště, které jsou nebezpečné především pro pacienty se zdravotními problémy.
Více než 1 ze 3 pacientů s invazivní infekcí vyvolanou Candida auris umírá. Podle CDC představuje problém také to, že je kvasinka rezistentní vůči lékům. Antimykotika určená pro léčbu infekcí vyvolaných kvasinkami Candida často na tento typ nezabírají. Šířit se může kontaktem s postiženými, ale i přes kontaminované povrchy, na nichž dokáže přežít až několik týdnů.
Dali jste si „cordyceps“ do vyhledávače a místo strašidelných fotek mravenců na vás vykoukly doplňky stravy? Jako mnoho dalších hub přináší i tato (konkrétně Ophiocordyceps sinensis neboli housenice čínská) pro člověka potenciální výhody: podporuje vitalitu, zlepšuje funkci ledvin, posiluje imunitní systém a dokonce i libido. Tato medicinální houba se také stala součástí studií zaměřených na rakovinu, v nichž se zkoumala její schopnost zpomalit růst nádorů.
