Foto: GettyImages
Ještě relativně nedávno platilo v kosmetickém světě jedno nepsané pravidlo: čím větší a výraznější změna, tím líp. Přeplněné rty, extra kulaté tváře, ostře definované obočí a řasy husté natolik, že se v nich oči doslova ztrácely. Osobité rysy tváří mizely a vystřídaly je klony.
Jenže poslední roky se estetické paradigma mění. Řada slavných si tiše nechala rozpustit výplně, něco lehce nadzvednout, něco jemně promikrojehličkovat – a dala tak vzniknout nové estetice: méně Love Island, více 10 Years Younger. Lindsay Lohan září, Kris Jenner vypadá spíš jako další sestra Kardashianek a Emma Stone? Při pohledu na její tvář chceme vlastnit všechny produkty, které používá.
Bella Hadid otevřeně přiznala, že úprava nosu v tak mladém věku byla spíš pěkná konina než dobrý nápad. Blac Chyna veřejně dokumentovala cestu rozpouštění výplní a odstraňování implantátů – chtěla prý „zpátky svoje tělo, ne jeho instagramovou verzi". A Courteney Cox si nechala výplně postupně rozpustit, protože jak sama poznamenala: „Honba za mladostí mě paradoxně udělala starší."
Podobné příběhy se ale odehrávají i daleko od Hollywoodu. Třeba Klára, třicetiletá grafička, si ve dvaadvaceti nechala upravit nos, který na její tváři nevypadal nijak extrémně. Malý hrbolek, rychlá rekonvalescence. Jenže po dvou letech se nos začal deformovat, hůře se jí dýchalo a revizní operace byla složitější i dražší než ta první. Celkový účet? Přes čtvrt milionu. Eliška zase chtěla jen symetričtější rty – a skončila s migrující výplní, bolestivým rozpouštěním a pusou, kterou vlastně nemá ráda.
Nová přirozenost přitom neznamená, že se o sebe přestáváte tolik starat. Spíš naopak. Podle oční plastické chirurgyně Maryam Zamani se celosvětově počet estetických zákroků stále zvyšuje, ale mění se jejich charakter. Více lidí volí dlouhodobější chirurgická řešení, a to v mladším věku. Roste zájem o facelifty, úpravy očních víček a zákroky, které slibují výrazný, ale ne na první pohled viditelný výsledek. Plastičtí chirurgové tomu říkají éra neodhalitelnosti.
Trendují také biostimulátory jako Sculptra nebo polynukleotidy. Místo mrazení mimiky nebo zahlazování vrásek tunami materiálu se dnes pracuje na kvalitě pleti zevnitř – injekčními boostery, laserovými ošetřeními nebo exozomy, které slibují obnovu buněk až na genetické úrovni.
A teď ta část, o které se mluví nejméně. Tahle znovu získaná přirozenost není levná. Zlikvidovat něco, co v obličeji mít nechcete, může být dokonce dražší než to udělat. Na klinice Dr. Soniho v Londýně stojí jedno ošetření Profhilem kolem patnácti tisíc korun, horní blefaroplastika od dvou set tisíc výš a výplně od pětadvaceti tisíc. U nás jsou zákroky o něco levnější – ale ne dramaticky.
Prodává se naivní představa, že přirozenost znamená vymýtění estetických zásahů. Ve skutečnosti jde o ně víc než kdy dřív – jen diskrétněji. Vyměnili jsme jeden nedosažitelný standard za jiný. Takový, který se tváří nenáročně, ale vyžaduje neustálou investici času, peněz a pozornosti.
Není nic špatného na tom chtít být tou nejlepší verzí sebe samých. Jen stojí za to si občas připomenout, že každý obličej – filtrovaný i nefiltrovaný, esteticky upravený či neupravený – nese v sobě svůj vlastní příběh. A ten je autentický vždy.
Beauty editorka Cosmopolitanu a života, která věří, že krásu můžeme najít všude kolem i v sobě. Fanynka vtipných lidí, slunce, moře, květin, gymnastiky (sportovní) a skincare (kvalitní).
