Fejeton: Lidem, jako jsem já, se směji

aneb Móda si navzdory mé úpěnlivé snaze nepřeje, abych se stal její obětí
Text: Martin Váša 15. ledna 2023

Foto: Imaxtree (Maison Margiela)

Zajímalo by mě, co přesně paní Bovaryová očekávala, když se ráno co ráno jako námořník v úzkých rozhlížela zoufalýma očima po osamělosti svého života a hledala v dálce na mlžném obzoru bílou plachtu, ale nedivil bych se, kdyby to bylo přijetí módou. Móda není slepá. Je šilhavá. Dost jako spravedlnost. Ale nechápejte mě špatně. Tohle je milostný dopis.

„Při prosbě o pomoc jsem mu řekl, že mi z uší vypadly EarPady. Takže jsem oficiálně slon.“

Jak rád bych svou pleť hýčkal textilními maskami! Jenže mi nesedí na obličeji, a tak je musím pokaždé rozstříhat na několik kusů, kvůli čemuž se v nich nemůžu vyfotit na Instagram, takže jako bych je vůbec nepoužil. A jak rád bych poslouchal hudbu z AirPodů! Jenomže mi ustavičně vypadávají z uší. Zkoušel jsem jejich koncovky vyměnit za menší i za větší a bylo to jen horší. Jednou mi vypadly v letadle a zakutálely se pod sedadlo pasažéra za mnou. Abych nebyl trapný málo, při prosbě o pomoc jsem mu řekl, že mi z uší vypadly EarPady. Takže jsem oficiálně slon.

To ostatně vysvětluje můj nezdar s botami, co jsem si minulý měsíc objednal z Camper Lab. Byly famózní – společenské, ale s odříznutou patou, úplně jako to dělal Martin Margiela a ještě před ním můj dědeček, když jsem byl malý. Ne, že by tedy můj dědeček byl vizionářský návrhář módy. Je zkrátka hospodárný. A tak jakmile některý z jeho vnuků vyrostl z bot, nesměly se vyhodit, dědeček vzal nůž, odřízl botám patu a potom v nich šmajdal po zahradě. Má nejlepší (čtěte: jediná) kamarádka z dětství se mnou za prarodiči dlouho odmítala jezdit. Až po letech se mi svěřila, že se bála, aby jí dědeček v nestřeženém okamžiku z bot neodříznul paty taky.

Víte, největší velikost, v jaké byly boty na e-shopu značky Camper dostupné, byla čtyřicet pětka. Raději nepočítám, kolik času jsem strávil opakovaným přeměřováním svého chodidla a studováním takových těch chytrých tabulek, co vám prozradí, že když máte u téhle značky tuhle velikost, tak u jiné značky to bude nejspíš tahle, jen abych se konečně dopracoval k informaci, že ano, pětačtyřicítka u Camperu mi nejspíš padne jako ulitá. Nepadla. Mám čtyřicet šestku. A věřte mi, že navzdory tomu, co by vám nejspíš pověděl můj dědeček, tyhle boty rozhodně nebyly navržené k tomu, aby vám přes ně noha přetékala na zem.

A jestli máte jako já dva metry a myslíte, že na vás ty kalhoty z COSu s širokými nohavicemi budou vypadat nonšalantně jako na modelovi z lookbooku, mohu vás ujistit, že to si taky jenom myslíte. Budete vypadat jako Zilvar z chudobince. (Dědečkovo review.) Matika mi nikdy nešla, ale ať počítám, jak počítám, nejsem pro módu zkrátka vyhovující. Ne vždy. A někdy, obávám se, si za to můžu sám.

1. Bezdrátová sluchátka, Apple AirPods Pro 2021, Apple (prodává Alza), 5 790 Kč; 2. hydratační maska na obličej Ceramidin, Dr. Jart+ (prodává Sephora), 180 Kč; kalhoty, Cos, info o ceně v obchodě.

Jak rád bych třeba jezdil po Praze na sexy skútru! Jenže se bojím, že spadnu a srazí mě auto, takže raději jezdím na Rekole, protože to je přece bezpečnější. Notabene, když jezdíte jako já bez helmy. Zrovna včera ale v mém sousedství žádné nestálo a já spěchal. Oproti tomu hned u mého vchodu parkovaly dvě koloběžky, jimiž tak dlouho a tak hlasitě opovrhuji. A já si jednu půjčil. A jel jsem na ní z Letné až na Kampu. A horore hororů, líbilo se mi to.

Věděli jste, že stačí jen stisknout tlačítko „kick start“ a koloběžka se rozjede závratnou rychlostí? Mít tak v životě tohle tlačítko na všechno! Mohl bych jím třeba urychlit svou misi „vyrýsované tělo“ a konečně si dovolit ten prakticky průsvitný top od Margiely, co mi kdysi věnoval kamarád Václav, protože ztloustnul a snahu zhubnout vzdal dřív, než se vůbec dostavila. Vašek do mě vložil svou důvěru a já jeho dar s díky přijal, jen aby strávil následující čtyři roky ne­tknutý in da closet. (Ten top, ne Václav.) (Václav není žádný top, aby visel v šatníku.) (Václav je navíc jasný power bottom, ale to už vám nejspíš došlo.)

Jsem s módou v komplikovaném vztahu. Možná to znáte. Někdy to vyjde a jindy jste paní Bovaryová. A pak nezbývá nic jiného než každé ráno doufat, že dnes ta zámořská loď se třemi palubami (nebo aspoň šalupa) konečně připluje. Nic než naslouchat zvukům, znenadání vyskakovat, divit se, že nepřijíždí, a potom při západu slunce, čím dál smutnější, toužit opět po zítřku. Ale o tom přece móda je, no ne? O tom, hledět za všech okolností vpřed.

Martin Váša

@martinvasa
Spisovatel se syndromem podvodníka, latentní florista, extrovertní introvert, milovník kávy a časných rán.

Objednejte si předplatné Cosmopolitan

Předplatné