Foto: Getty Images
Nahrne se vám krev do hlavy pokaždé, když vaše oblíbená značka ohlásí co-lab s řetězcovým gigantem? Nemůžete dospat do dropu nové edice tenisek? Zapisujete se na waiting listy, kdykoliv vám personal shopper hlásí příchod další it kabelky? Pak blahopřejeme. Mají vás přesně tam, kde vás mít chtěli. Kdo? A kde? Dejte mi chvilku. Móda, stejně jako třeba zhlédnutí výstavy či gurmánský zážitek, se ho úzce dotýká. Má povznášet a kultivovat, dělat život krásnějším. Ruku na srdce, opravdu se to děje? Nebo jinak: Mrzelo by vás, kdybyste výstavu viděli až třetí víkend od vernisáže anebo to, co chutná ženě, řekněme například jménem Kendall Jenner, zrovna nešmakovalo vám? Pravděpodobně nikoliv. Proč je to s módou jinak a co to znamená?
Nic moc dobrého… Pokud vás běsný spád toho, co se dnes nazývá fashion světem, víc stresuje než těší, vyvolává kontinuální fomo a nutí se srovnávat, vyrovnávat či předhánět, je nabíledni, že jste podlehli. Agendě marketingových vyčůránků, toxickému vlivu podplácených influ-věrozvěstek, honbě za falešně vyboostovaným statutem… V horším případě jste prohráli souboj zdravého rozumu s konzumem a snobismem. Uvědomění je ale prvním krokem k nápravě. Nejste ztraceni… Zastavte a zamyslete se nad následujícím.
Vážně se vám ta Yeezy Gap mikina líbí natolik, že jste ochotni o půlnoci stát v e-shopové, popřípadě dokonce bivakovat ve skutečné frontě a čekat, než se spustí prodej? Nebo se reklamní masáži dokonale vydařilo zapojit vás do skupinové psychózy a zasít do vás dojem, že bez daného kousku nepřežijete sezonu, nezapadnete, nedržíte krok?
Navzdory téměř bezbřehé demokratizaci módy vězte, že není všechno pro všechny. Prostě není. I v těch nejvíc cool obchodech visí artikly, které vám nesluší a nikdy slušet nebudou. Skutečnost, že vévodí trendovým žebříčkům, na tom nic nezmění.
Existuje vysoká pravděpodobnost, že svršek, co se právě chystáte koupit, už ve skříni máte. Tendencí pořizovat si stále dokola víceméně to samé oplýváme všichni. Výsledek? Zamořená planeta a napěchované nepřehledné šatníky. Než přiložíte telefon k terminálu, zkuste se rozpomenout a zpytujte svědomí, zda už vám předešlý exemplář opravdu dosloužil.
Jednou z nejvážnějších nemocí momentální módy je nepoměr pozornosti, která se produktu věnuje, jeho kvality a ceny. Artefaktů, jež vynikají designem, střihem, materiálem a nápadem, vzniká čím dál méně, smířili jsme se s předraženým merchem. Pro to, aby bavlněné tričko s natištěným nápisem na hrudi stálo jako pronájem garsonky, neexistuje absolutně žádný důvod.
Se superlativy se dnes vůbec dost hýří, groundbreaking či gamechanger je v reklamních materiálech každá druhá kreace. Není… Kreativní ředitelé módních domů čerpají z archivů otců zakladatelů víc než kdy předtím, můžete si být jistí, že žádný revoluční počin nekupujete.
A s tím souvisí i další dobrá rada. Ne přelomová, ale důležitá k zopakování. Ve vintage storech najdete mnohem cennější poklady než v Pařížské. Už dávno neplatí výhradně pro alternativce, nýbrž plošně.
Nový kus stávající garderobu osvěží, to ano… Jenže kupení je běh na krátkou trať. Dech zákonitě musí dojít. Co takhle změnit mustr a vyzkoušet nové vyčarovat z toho, co už doma máte?
Za lehce zavádějící perex tohoto článku se omlouvám, kdo čekal psychologický profil Mary-Kate a Ashley, bude zklamaný, následovat je v souvislosti s výše řečeným ale můžete. Zatímco móda letí jako splašená, dvojčata proplouvají ve víceméně stále stejném stylingu a dlouhodobě platí za jedny z nejinspirativnějších. Nevím, jak na vás, ale na mě jejich stoicismus a bezčasí, jež vtiskly i své značce The Row, působí v dnešní vychýlené době účinněji než Lexaurin s Neurolem dohromady.
