Proč máme tak rádi (nejen milostné) teorie?

Přijde to, až to budeš nejmíň čekat. Mám pocit, jako bych ho znala celý život. Všichni si mysleli, že se známe léta. Tohle je ten člověk, který mohl být pro mě, ale nebude. Správný člověk, špatný čas. Nikdy jsem na ni nepřestal myslet. Ani teď, když je mi padesát.

To je jen stručný výpis milostných fenoménů, teorií a situací, které možná znáte. Všechny tak specifické, a přitom všeobecně známé. Občas bolavé, občas neuvěřitelně krásné a hojivé.

Třeba Red string teorie je čínská legenda o tom, že jsme se svou spřízněnou duší svázáni červenou nití za malíčky. Nehledě na to, kam jdeme, jak daleko od sebe jsme – tato nit se nikdy nepřetrhne. A my se potkáme, až nadejde ten správný čas. Znáte to? Nebo co takhle první láska? Druhá? Březnová teorie, colpo di fulmine, nebo snad twin flame?

Carbonara, klobása a pivo: Průvodce letními láskami

Chceme jen hledat vysvětlení?

Možná je to naše přirozenost, a to na všechno hledat vysvětlení. Všechno si nějak odůvodnit. Nehledě na to, zda jste typ A nebo B, chaotická královna nebo jen ve znamení Panny, zkrátka každý potřebujeme jiné věci. Někteří hledají definice, jasně daná stanoviska, a emoce by nejraději vyjadřovali přes excelovou tabulku. Jiní zase všechno nechávají plynout a nechtějí analyzovat vůbec nic. Protože ať se nám to líbí nebo ne, v životě existují pouhé epizodní role. Jen je někdy těžké poznat, kdo v nich hraje.

Tak či onak milostné teorie jsou taková šedá zóna. Některé jsou dávné pověsti, jiné zase popkulturní fenomén. Někdy je totiž komfortní říct si, že je k vám vaše spřízněná duše přivázaná za malíčky a když půjdete i na kraj světa, stejně se jí nevyhnete.

Romantická konspirace? Nebo jen pohádka před spaním?

Další milostná teorie se objevuje třeba v knize Kmotr, což už automaticky beru jako znamení, že možná opravdu každý je skrytý romantik. Colpo di fulmine, což je v překladu „blesk“ neboli láska na první pohled. Bum. A je to. Svět se zastaví a vy ani nevíte jak.

Croissanty, koktejly a kabelky: proč nás módní kampaně s jídlem baví víc než kdy dřív?

No není na tom něco osvěžujícího? Že je to prostě dané?

Možná se do těchto teorií zamilováváme právě kvůli té definitivnosti. Protože pokud jsou skutečné, jednou potkáte svoji osudovou lásku se stejnou jistotou, s jakou zítra vyjde slunce. Někdy prostě víte a není potřeba nic říkat. Jeden pohled totiž stačí. Na druhou stranu jsme možná opravdu jen delulu a naše odkazování na vesmír nemusí vůbec vyjít. Třeba až to přijde, žádná teorie nebude potřeba. Ale kdo jsem já, abych tohle soudila?