Foto: GettyImages
Dny jsou čím dál tím kratší, nikomu se nechce ven a místo barev vytahujeme náš nejteplejší svetr už po několikáté za sebou. Sociální hibernace možná zatím není oficiální termín, ale to neznamená, že neexistuje.
Člověk by čekal, že po cuffing season žádné rozchody nepřijdou, že přijde stabilizace, ale to by byl stejně jako já na omylu. Je nám zima, takže se nebudeme tulit, aby nám bylo teplo, ale budeme se hádat (v obou případech adekvátní zahřátí, předehra a možná teda i vyvrcholení).
A pak je tu ještě escapism season – období, ve kterém utíkáme do fantazií nebo jiných světů abychom nemuseli čelit našim problémům. Ono je to přeci jen příjemnější než konfrontovat vlastní realitu. Ale stejně jako váš oblíbený fast fashion svetr je to neudržitelné. Vlákno po vláknu se to rozpadne.
Jsem si jistá, že někomu ano, alespoň teda na nějakou dobu. Jeden chce další tři roky cestovat druhý je připravený se usadit. Venkov nebo město? Milujeme se teď, ale do budoucna chceme každý něco jiného (někdy i někoho jiného). Partnerství občas bývají ekonomické, a to jsme ještě nezmínili lavender marriage – vztahy fungující spíš jako dohoda než romantická volba. Podle mnohých vztahových odborníků totiž láska není ten nejdůležitější základ úspěšného, zdravého a dlouhotrvajícího vztahu. Stavebními kameny bývá respekt, podobné názory a stejné vyhlídky do budoucna. Jste rodinný typ? Chcete mít dítě, domek s muškáty za oknem a pejska k tomu? Hledejte si partnery se stejnými vyhlídkami. Anebo jste workoholik a celý váš svět se točí kolem práce? Pak nevoďte někoho, kdo chce brzy rodinu za nos. Samozřejmě můžete potkat osobu, která vám změní celý pohled na svět. Z dlouhých pracovních nocí se stane posezení u karet. Ale je to dost?
Můžeme se rozhodnout být spolu? Je středa pojďme si dovolit se zamilovat. Říct si, bude to krásný bude to strašný, ale dá se na tom pracovat. Stejně jako postavit nebo rekonstruovat dům, pomalu začít budovat vztah. On nám totiž sám od sebe z nebe většinou nespadne. Možná o vás zavadí v baru, v práci nebo v supermarketu u regálu s mraženým zbožím, ale rozhodně to není polotovar jako ty airfryer krokety. Ale pokud se můžeme rozhodnoutzamilovat, můžeme si i zvolit kdy ne? Co když je ten člověk všechno, co jsme si kdy přáli, ale láska má zpoždění? Nebo naopak kličkujeme, jak jen můžeme, abychom zalehli kulku? Někdo dokonce tvrdí, že ví, že je zamilovaný až v momentu kdy tomu už dál nemůže utíkat.
Budeme se opakovat ale jak na romantických vztazích, tak na přátelstvích se musí pracovat. Naučit se toho člověka, jeho reakce, hranice, nejistoty i maličkosti jako jakou má rád kávu. A pokud jste zatím single, neznamená to, že se vás to netýká. Naopak.
Co od lásky očekáváte? Co chcete od partnerství? Jaké hodnoty vyznáváte? Jste připraveni být zranitelní? Komunikovat? A umíte na tohle vše odpovědět?
Za jakých okolností se budete cítit milováni?
Na to vám já ani nikdo jiný neodpoví. Ani vám nemůžu říct, že rozhodnutí zamilovat se pro vás bude fungovat, nebo že je lehké se lásce bránit. Je to jen další práce, kterou musíme my všichni udělat sami za sebe. Můžete to brát jako side quest – chodit na rande, zjišťovat co by mohlo a co by nemuselo fungovat. Pohovory na lásku, dát to do excelové tabulky a po čtvrtletí se za tím ohlídnout. Možná je láska rozhodnutí. Možná jenom láska nestačí. A možná každý z nás potřebuje něco jiného.
Chodící moodboard, co neumí nic nedělat. Fotografka a módní enthusiastka, co ocení dobrou kávu a matchu.
