Češi mají méně sexu než před deseti lety. A mluvit o tom pořád neumíme
Foto: GettyImages
Foto: GettyImages
Sex je téma, které můžeme vidět úplně všude. Na internetu, v seriálech, v podcastech. Jenže jakmile dojde na konkrétní vlastní zkušenosti, zdraví nebo prevenci, většina Čechů zmlkne. A přitom by bylo o čem mluvit.
Nová data z výzkumu CZECHSEX ukazují věc, která možná překvapí, a to, že Češi mají výrazně méně sexu než před deseti lety. Zatímco v roce 2013 se průměrná frekvence pohybovala kolem dvou až tří styků týdně, dnes je to přibližně jednou za měsíc. To není malá změna. To je hodně zásadní věc.
Pokles frekvence sexu není jen česká záležitost. Podobný trend sledují výzkumníci napříč západním světem. A důvody jsou celkem logické, i když trochu smutné. Stres, únava, finanční nejistota, tlak na výkon. Mladí lidé navíc stále častěji upřednostňují kariéru a řešení bydlení před budováním partnerských vztahů.
Čísla z nejmladší věkové skupiny 18 až 25 let jsou přitom zajímavá. Ženy v tomto věku uvádějí průměrně 1,7 sexuálního styku měsíčně, muži 1,3. A téměř 55 % mužů a 30 % žen v této kategorii ještě vůbec sexuální zkušenost nemělo.
Méně sexu tedy neznamená, že by lidi přestala blízkost zajímat. Spíš odráží to, jak vypadá jejich život.
Téma počtu sexuálních partnerů, zkrátka bodycount, vyvolává ve vztazích otázky snad odjakživa. Podle dat mají ženy v průměru 8,6 partnerů za život, muži 11, 6.
Jenže samotná čísla o kvalitě vztahů nebo o tom, jak se člověk chová dnes, nevypovídají vůbec nic. Důležitější než minulost je podle odborníků otevřená komunikace, jak o počtu partnerů, tak o sexuálním zdraví a hlavně o prevenci. A právě tam máme jako společnost největší mezery.
„Sexuální zdraví je nedílnou součástí celkového zdraví, ale stále ho odkládáme na vedlejší kolej. Přitom právě otevřená komunikace a prevence mohou zásadně ovlivnit kvalitu života i vztahů, “ říká MUDr. Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono, která se mimo jiné věnuje reprodukčnímu zdraví a prevenci pohlavně přenosných chorob.
Sexuální zdraví zůstává v Česku jedním z největších tabu. Přestože výskyt pohlavně přenosných infekcí dlouhodobě roste, testování a prevence jsou témata, která se do běžné partnerské komunikace dostávají jen pomalu.
V roce 2024 bylo v Česku hlášeno více než 1 100 případů syfilisu a přes 3 000 případů kapavky. HIV se aktuálně týká 4 875 lidí v zemi. A nejrozšířenější pohlavně přenosnou infekcí zůstává lidský papilomavirus, tedy HPV, se kterým se během života setká až 80 % sexuálně aktivních lidí. Infekce přitom často probíhá zcela bez příznaků.
„Tato infekce nemá žádnou vypovídající hodnotu o sexuálním chování člověka, který se HPV nakazí. K přenosu může dojít i během jednoho jediného sexuálního kontaktu," vysvětluje Šédová. „Infekce se může projevit až po měsících či letech od nákazy a způsobit může kromě genitálních bradavic i rakovinu u žen i mužů."
Hodně se mění i to, jak se vůbec seznamujeme. Přibližně 13 % párů v Česku se dnes seznamuje online, třeba u lidí do 25 let je to více než pětina. Do digitálního prostředí se přesouvá i intimita. Zkušenost se sextingem má více než třetina populace a s pornografií téměř 80 % Čechů.
Odborníci ale upozorňují, že online prostředí nedokáže plně nahradit smyslové vnímání, které hraje při navazování vztahů zásadní roli. A pornografie formuje očekávání spojená se sexem způsobem, který realitě neodpovídá, a to se podepisuje zejména na sebevědomí a prožívání sexuality u mladých lidí.
Loono, nezisková organizace zaměřená na prevenci a zdravotní vzdělávání, opakovaně zdůrazňuje, že mluvit o testování, ochraně nebo očkování by mělo být přirozenou součástí každého vztahu. Ne zdrojem studu, ale projevem respektu k sobě i partnerovi.
Základní doporučení jsou přitom jednoduchá. Souhlas jako základ každého sexuálního kontaktu, používání kondomu, pravidelné lékařské prohlídky, testování na pohlavně přenosné infekce a očkování proti HPV.