Foto: GettyImages
Karel Hynek Mácha to měl jednoduchý. Napsal básničku, zamiloval se, šel se muckat pod třešeň. Žádný Tinder, žádný ghosting, žádný tři dny čekání na odpověď, která stejně nepřijde. Dneska máme v kapse přístup k tisícům potencionálních partnerů, algoritmy navržený tak, aby nám našly toho pravého, ale přesto (nebo možná právě proto) se stále více lidí od randění odvrací. Je to únava?
Dating appky slibovaly revoluci v seznamování. A částečně ji přinesly, protože dneska se přes internet seznamuje víc než polovina nezadaných, kteří si aktivně hledají partnera. Ale přinesly s sebou i něco, o čem se v reklamách moc nemluví.
Psychologové tomu říkají paradox výběru. Čím víc možností máte, tím těžší je si vybrat, a tím méně jste spokojeni s tím, co nakonec vyberete. A hlavně jste nenasytní. Když má člověk na výběr milion možností, tak neví, co dřív. Na Tinderu máte teoreticky nekonečno lidí. Výsledkem není euforie z možností, ale pocit přesycení, otupělost a nakonec lhostejnost. Swipujete, ale vlastně vás to přestalo bavit. Matchujete, ale zprávu nepošlete. Nebo pošlete a odpověď nepřijde. A pak appku zavřete. A otevřete znovu za týden, protože co kdyby. Co kdyby se tam ta láska vašeho života opravdu objevila?! (Spíš se to nestane, sorry).
Moderní randění přineslo celou slovní zásobu pro zážitky, které dřív neměly jméno, protože dřív neexistovaly v takové míře. A vlastně nad nima nikdo neměl potřebu tak přemýšlet.
Textationship je vztah, který existuje výhradně přes zprávy. Píšete si týdny, možná měsíce, je to příjemné, je tam chemie, ale nikdy se nepotkáte. Nebo se potkáte jednou a pak se to vrátí zpátky do telefonu. Není to vztah. Ale není to ani nic. Je to taková vlídná epizodka. Ano, to se opravdu děje.
Breadcrumbing je ještě zákeřnější, a je to to, když vám občas hodí drobek pozornosti, dost na to, abyste zůstali, ale nikdy dost na to, aby z toho bylo něco reálnýho. Jedna zpráva za dva týdny. Reakce na story. Zmizení na deset dní a pak „hele, co děláš?" Mozek to čte jako zájem. Tělo reaguje. A nic z toho k ničemu nevede. Vsadím se, že minimálně každý z vás jednoho takového člověka někdy ve svém životě měl.
Výzkum Národního ústavu duševního zdraví ukazuje, že Češi mají výrazně méně sexu než před deseti lety, a to průměrně méně než jednou za měsíc. Víc než polovina mladých mužů a téměř třetina mladých žen ve věku 18 až 25 let ještě vůbec sexuální zkušenost neměla. A nezadaní, kteří vztah aktivně nehledají, tvoří podle výzkumu Masarykovy univerzity zhruba dvě třetiny všech singles.
Nejde o to, že by lidé o blízkost nestáli. Jde o to, že cesta k ní se stala tak komplikovanou, vyčerpávající a plnou zklamání, že spousta lidí raději zvolí komfort vlastního gauče, což je bohužel trochu fér.
Nevím, nejsem Carrie Bradshaw, která má odpověď na všechny otázky randění. Každopádně vím, že Mácha pod třešní neřešil, jaké má kdo znamení, a co o něm říká jeho Instagram. Prostě šel a zkusil to. Zkuste to taky, neschovávat se za obrazovku, a prostě to zkusit.
Zítra je 1. máj. Tak si najděte nějakou třešeň a telefon nechte doma.
Milovník skandinávské kinematografie, americké literatury, italské gastronomie a cestování vlakem po českých luzích a hájích.
