Podle nové studie dospíváme až kolem třicítky, uff
Foto: HBO
Foto: HBO
Vědci z University of Cambridge provedli největší analýzu mozkových skenů v historii. A výsledek? Lidský mozek se nevyvíjí plynule, ale prochází pěti výrazně odlišnými etapami, které mají jasné věkové milníky. A hlavní překvapení? Adolescence nekončí v devatenácti ani ve dvaceti, ale až kolem 32 let.
Pokud jste si tedy někdy připadali, že “už byste měli mít všechno vyřešené”, ale místo toho se pořád hledáte… váš mozek vám jen dává čas, který potřebuje.
V prvních letech života mozek roste jako na steroidech. Synapse se tvoří rychleji, než je dítě stíhá použít, a tak se v hlavě odehrává spíš řízený chaos než soustředěné myšlení. Mozek funguje jako dítě v parku, zkrátka jde prostě tam, kam ho zrovna napadne.
Od devíti let se něco láme. Mozek začne efektivně třídit a “uklízet" nepotřebné spojení. Vysoká efektivita, vysoká citlivost, vysoké riziko mentálních poruch, přesně to všechno patří k téhle fázi.
Podle studie je to jediné období, kdy se mozek stává efektivnějším, a důvod, proč tolik lidí cítí, že kolem třicítky “konečně zapadnou do sebe”. A ano, a to i proto je puberta a raná dospělost tak emočně vyčerpávající.
Po třicítce se mozek uklidní a pracuje stabilněji. Efektivita už sice neroste, ale ani dramaticky neklesá. Vědci to popisují jako období osobnostního plateau — věk, kdy člověk nejčastěji ví, kdo je, co chce a jak funguje.
Mozek se s věkem už tolik nesynchronizuje jako celek. Místo jedné velké orchestrální kapely se z něj stává několik menších souborů, které hrají podle sebe. Je to přirozené, ale právě v tomhle období se začínají objevovat první zdravotní obtíže jako vysoký tlak nebo první známky kognitivního zpomalení.
Data z tohoto věku jsou vzácnější, ale ukazují, že změny z raného stárnutí se ještě prohlubují. Mozek se diferencuje ještě víc a některé jeho funkce se zpomalují.
Studie ukazuje, že mozek má svůj vlastní, překvapivě přesný časový plán. A ten často vůbec nesouhlasí s tím, co od sebe čeká společnost, a to být “hotový” ve dvaceti, mít kariéru ve dvaceti pěti, rodinu ve třiceti.
Věda tak říká pravý opak: Je normální hledat se dlouho. Je normální měnit směr. A je normální být “v pubertě” ještě ve třiceti.
Díky za ty dary.