Foto: GettyImages
Ráno vstanete a první věc, kterou uděláte je, že se podíváte na vaše chytré hodinky. Ne proto, abyste zjistili čas, ale abyste věděli, jak kvalitní byl váš spánek. Kolik hodin, kolik minut v hluboké fázi, jaká byla vaše tepová frekvence ve tři ráno. Aplikace vám dá skóre. Třeba sedmdesát dva ze sta. A vy si říkáte, jestli je to dobrý, nebo jestli jste přes den měli jíst úplně jiný věci. No, a pokud tenhle odstavec není o vás, tak určitě někoho takového znáte. Za to dám ruku do ohně.
Trackování je dnes totiž všude. A otázka není, jestli ho používáme, ale jestli nám to fakt pomáhá, nebo jestli jsme se z živých lidí nestali jen chodící Excelovou tabulkou.
Trh s wearables, tedy nositelnou elektronikou, přesáhl v posledním roce globálně sto miliard dolarů a stále roste. Apple Watch, Oura Ring, Whoop, Garmin, Fitbit. Všechny tyhle zařízení slibují totéž, a to lepší pochopení vlastního těla prostřednictvím dat. A není to jen sport a spánek. Aplikace jako Clue nebo Natural Cycles trackují menstruační cyklus. Jiné sledují náladu, příjem kalorií, hydrataci, stres, variabilitu srdeční frekvence nebo dobu strávenou na slunci.
A pak jsou tu i ty odvážnější. Aplikace jako Kindara, která rovnou sleduje plodnost, nebo specializované sexuální deníky umožňují zaznamenávat frekvenci sexu, intenzitu orgasmu nebo libido v průběhu cyklu. Protože proč ne, data jsou přece data.
Ono trackovat si věci není ze své podstaty nic špatného, spoustě lidem to samozřejmě pomáhá and good for them, ale prblém nastává ve chvíli, kdy přestanete poslouchat tělo a začnete poslouchat aplikaci. Psychologové pro tento jev mají název, říkají tomu orthosomnia. Je to stav, kdy se lidé tak fixují na data o svém spánku, že kvůli nim přestávají spát dobře. Sledují čísla, stresují se z výsledků a výsledkem je horší spánek, než měli před tím, než si koupili chytré hodinky.
Stejný efekt se může dostavit u jídla, pohybu nebo sexu. Když každý orgasmus musí být zaznamenán a vyhodnocen, přestane být orgasmus zážitkem a stane se výkonem. A výkony se hodnotí. A hodnocení přináší úzkost. Což bych řekl, že není úplně ta nálada, kterou byste po sexu chtěli, ne?
Jak už jsem psal, tak by bylo nefér trackování odsoudit úplně. Pro spoustu lidí jsou data skutečně užitečná. Ženy, které sledují svůj cyklus, lépe rozumí vlastnímu tělu, hormonálním výkyvům a tomu, proč jsou v určité dny vyčerpané nebo naopak plné energie. Sportovci díky datům optimalizují regeneraci a předcházejí zraněním. Lidé s chronickými nemocemi sledují symptomy a mají přesnější informace pro lékaře.
Data nejsou problém. Problém je vztah k nim.
To si musíte říct vždycky vy, ale pokud vás čísla uklidňují a pomáhají vám dělat lepší rozhodnutí, trackování dává smysl. Pokud vás čísla stresují, srovnáváte se s vlastním průměrem a den bez dosažení cíle považujete za selhání, tak je podle mě čas hodinky sundat a poslechnout vlastní tělo místo aplikace.
Tělo totiž komunikuje i bez dat. Víte, kdy jste unavení, i bez skóre spánku. Víte, kdy jste přejedení, i bez kalorické tabulky. A víte, kdy byl sex dobrý, i bez aplikace, která vám dá hodnocení.
Jsme první generace v historii, která má přístup k takovému množství dat o vlastním těle. A jako každý nástroj nás může buď pomoc, nebo nás pohltit. Záleží čistě na tom, kdo je pánem, jestli vy, nebo ten přístroj na zápěstí.
Příště, až vám hodinky řeknou, že váš spánek byl podprůměrný, tak zkuste se zamyslet, jak se cítíte. Pokud dobře, možná jsou to hodinky, kdo se mýlí. Data jsou totiž asi dobrý sluha. Ale pořádně otravný pán.
Milovník skandinávské kinematografie, americké literatury, italské gastronomie a cestování vlakem po českých luzích a hájích.
