Foto: HAY
Ahoj, jmenuji se Martin a jsem závislý na čistém pracovním stole. Živím se psaním a moje myšlenky jako by se v nepořádku chytaly a ztrácely, takže nemít zorganizovaný stůl v mém případě znamená umřít hlady, tak vážné to je.
Nepochybně jste i vy slyšeli o lidech, kteří dávají přednost chaosu. Rádi ho označují za kreativní a tvrdí, že v něm mají systém, ale mohu vás ujistit, že nic takového ve skutečnosti neexistuje. Shodou okolností jsem měl příležitost vést odborný výzkum, které ho se zúčastnil neuvěřitelný počet respondentů, a sice jeden – já sám –, a výsledek zcela jasně nasvědčuje tomu, že v bordelu není možné pracovat.
V první řadě je potřeba si uvědomit, že pracovní stůl je pracovní stůl. Není to archiv a není to knihovna. Není to výstavka v galerii ani pult v bistru. A už vůbec to není detašovaný šatník: Kletba stihne každého, kdo si na stůl nebo přes opěradlo židle začne odkládat oblečení s tím, že si ho později ještě vezme na sebe, nebo uklidí. Nevezme. Neuklidí. Oblečení přeroste v obří živoucí hromadu a ta vás sežere.
Což mi připomíná… Je pouze jedna krabičková dieta, která podle mě skutečně funguje, a tou je třídění objektů do krabiček, které se dále třídí do větších krabiček a ty se pak šoupnou do šuplíků kontejneru na kolečkách, vašeho tichého svědka. Co oko nevidí, srdce nebolí, to se ostatně říká.
Ale zase mě nechápejte špatně, netvrdím, že čistý pracovní stůl rovná se prázdný pracovní stůl. Jen mám za to, že méně je více. A to málo, co zůstává po ruce neustále, je potřeba vybírat s rozhodností nejpřísnějšího kurátora. Víte, kdo potřebuje mít na stole generický plastový kelímek nacpaný dvaceti druhy psacích potřeb včetně vyschlých zvýrazňovačů a reklamních propisek od firem pochybné pověsti? Nikdo. Absolutně nikdo.
Jestli si u něčeho nejste jistí, zda si to na stole nechat, nebo to vyhodit, vyhoďte to. Kdybyste si to opravdu nechat chtěli, vůbec nad tím nepřemýšlíte. A žádné výčitky! Dokonce ani u dárků: Nic horšího než koukat ze slušnosti celé měsíce na svíčku s vůní času, co vám nikdo nevrátí, kterou vám dovezl kolega z dovolené někde v Horoucích peklech.
Co může, musí koncem pracovního dne ze stolu zmizet, abyste nazítří mohli začít s čistým štítem. Zorganizovaný pracovní stůl totiž dává pocit, že máte věci pod kontrolou, a otevírá dveře dokořán kreativitě.
A pokud to tak máte i navzdory hrnku, ve kterém už týden schne pytlík od čaje, zarámované fotografii neteře, na níž se práší tak dlouho, že začíná připomínat Voldemorta, a letákům neznámého původu, co si nikdy nepřečtete? Jen si představte, kde byste mohli být, mít uklizeno!
Spisovatel se syndromem podvodníka, latentní florista, extrovertní introvert, milovník kávy a časných rán.
