Dá se na smrt blízkého připravit?

Veroniko, existuje podle vás způsob, jak se na smrt blízkého připravit?  

Kdybychom na to měli příručku, asi bychom na ní vydělali miliony. Jde se nicméně připravit na to všechno kolem: Co se bude dít umírajícímu, komu zavolám, až se to stane, jaké mám možnosti. Ale to, že nás to potom sejme jako vlak, na to se připravit nedá. Já bych doporučila jediné: Udělat takovou dohodu sama se sebou, že až to přijde, tak budu vědět, že to bude těžké a nebudu si to dávat za vinu.

Co dalšího byste truchlícím poradila určitě udělat, byť by je to nemuselo samotné napadnout?  

Zpomalit. Zrovna nedávno mi volala paní, která rovnou v úvodu telefonátu řekla: „Nevím, jestli vůbec chceme vás.“ Odpověděla jsem, že chápu, a ona na to naprosto překvapeně: „Opravdu?!“ Jediné, co u pohřbu skutečně spěchá, je to, co se má stát s tělem. Ale i na výběr pohřební služby máte alespoň tři dny.  

Jinak plánování pohřbu nemá být půlhodina v kanceláři pohřební služby, kde dostanete do rukou dva šanony s parte a rakví a nedej bože chcete obřad o víkendu. Ne vždy to tak je, ale stává se to. Tehdy jsem paní odpověděla, ať alespoň pro ten večer vydechne a probere to s maminkou. Druhý den ráno mi volala mnohem jistější, že už ví, že chce nás.

V červnovém Cosmopolitanu popisujete, co vše povolání pohřebního průvodce obnáší a komu byste takovou práci doporučila. Kdo by se podle vás měl naopak raději vydat jinudy?  

Speciální skupina, co přitahujeme, jsou lidé, kteří si potřebují vyřešit svoje vnitřní problémy. Tahle práce je pro ně skvělá, protože jim dá smysl a směr. Ale zároveň si podle mě neuvědomují, že oporou ostatním můžete být jen v momentě, kdy na to sami máte dostatečně síly. Když je člověk na dně, těžko podá pomocnou ruku.  

Více o službě se můžete dočíst na pohrebnipruvodci.cz.