Foto: GettyImages
Podobnou situaci asi někdy zažil každý... Sedíte třeba v MHD, cítíte divný zápach, bliká vám telefon, někdo vedle vás hlasitě telefonuje, a vy najednou nejste schopní dokončit jedinou myšlenku. Chcete zmizet. Nejlépe někam, kde není nikdo a nic. Máte pocit, že se váš mozek rozletí na tisíce kousků. Tohle není přecitlivělost. Tohle je overstimulace. A zažívá ji čím dál víc lidí.
Mozek neustále třídí podněty z okolí a rozhoduje, co je důležité a co ne. Funguje jako filtr. Ale když podnětů přijde příliš najednou, filtr přestane stíhat. Všechno se dostane do vědomí zároveň a mozek přepne do pohotovostního režimu. Výsledkem je podrážděnost, vyčerpání a ten nepříjemný pocit, že potřebujete okamžitě odněkud odejít.
Overstimulace, někdy označovaná jako smyslové přetížení, je zkrátka fyziologická reakce na příliš mnoho informací přijímaných. Výsledkem je právě ten stav hyperarousalu, tedy přehnaná bdělost, podrážděnost, pocit boje nebo útěku a naprostá vyčerpanost. Věci, které normálně nevnímáte, jako tikání hodin nebo vzdálený rozhovor, najednou vnímáte velmi intenzivně.
Jak informuje magazín Women's Health, tak ne každý má stejný práh tolerance. Záleží na náladě, míře úzkosti, únavě, minulých traumatech a stavbě mozku. Neurodivergentní lidé, tedy například ti s ADHD nebo autismem, zažívají overstimulaci častěji a intenzivněji, protože jejich prefrontální kortex funguje jinak a smyslové podněty vnímají jako větší hrozbu.
Asi 30 procent obecné populace má přirozeně citlivější nervový systém. Pokud potřebujete pauzu uprostřed hlasité party, zatímco ostatní jsou v pohodě, tak tohle je pravděpodobně důvod.
Jsou to dvě různé věci, i když se často zaměňují. Overstimulace je totiž přehlcení a přichází zvenku, tedy příliš mnoho zvuků, světel, pohybu. Přetížení přichází zevnitř, kdy máte příliš mnoho myšlenek, úkolů, rozhodnutí. Oba stavy se ale mohou překrývat a navzájem zesilovat. Pokud jste ve stresu a k tomu přijdete do hlučného prostředí, stačí maličkost a jste za hranou.
Odejděte od zdroje. Záchod, chodba, venkovní vzduch. Mozek potřebuje chvíli bez podnětů, aby se resetoval. Někdy stačí pět minut.
Vydechněte správně. Dva krátké nádechy a jeden dlouhý výdech. Opakujte dvě minuty. Výzkumy ukazují, že tato technika zklidňuje nervový systém rychleji než cokoliv jiného, včetně meditace.
Dejte si pozor na kávu. Kofein může váš stav v overstimulujícím prostředí situaci zhoršit, protože zesiluje každý smyslový vjem. Pokud víte, že vás čeká náročný den, možná je to den pro čaj. (Já vím, vím...)
Naplánujte si odpolední pauzu. Přehlcení kulminuje mezi jednou a sedmou odpoledne, kdy je mozek nejvíce unavený. Krátká procházka nebo chvíle v tichu v tomto čase může výrazně pomoct.
Vyjděte ven. Dvacet minut v přírodě snižuje hladinu stresových hormonů. Nemusíte nikam daleko. Stačí park, zahrada nebo klidnější ulice.
Odložte telefon. Scrollování krátkých videí je pro přetížený mozek nejhorší možná volba. Rychlé střihy a nepředvídatelný obsah ho zatěžují ještě víc, než si uvědomujete.
Dotkněte se někoho. Nebo sebe. Fyzický kontakt s člověkem, kterému důvěřujete, snižuje stres a uvolňuje oxytocin. Pokud není nikdo nablízku, položte si ruku na hrudník. Funguje to taky.
