Šéfredaktorka Adéla Mazánková o červencovém Cosmopolitanu

V dětství jsme to brali jako malé vítězství: Vydržet ve vodě tak dlouho, až se nám začnou krčit konečky prstů. Byl to důkaz, že si léto užíváme naplno. Že jsme se nevynořili příliš brzy. Mám pocit, že přesně tohle bychom si měli dovolit i dnes. Připomínat si, že někdy je nejlepší nevylézat moc brzo. Nevystresovat se pokaždé, když něco trochu přetáhneme nebo nám něco nevyjde přesně podle plánu.

Zůstat o chvíli déle v rozhovoru, který nás baví. Pod pódiem kapely, kterou jsme ještě před hodinou neznali. Ve městě, kam jsme odjeli zcela spontánně. V pocitu inspirace, který nás nutí přehodnotit, co posloucháme, co chceme a kam míříme. Zkrátka se v tom pořádně vymáchat. Jste v tom tohle léto s námi?

V nových zkušenostech, nových lidech, nových zvucích. V létě, které není jen roční období, ale stav mysli?

Tohle vydání je trochu o začátcích, ale možná ještě víc o radosti ponořit se do něčeho jen proto, že nás to baví. Bez plánu. Bez očekávání. Tak dlouho, dokud nejsme úplně omámení a stardazed.

Na obálce představujeme pět vycházejících hudebních hvězd. Umělce a umělkyně, kteří stojí na startovní čáře něčeho velkého. Jejich příběhy jsme si pracovně pojmenovali Hvězdný prach dlouho předtím, než šlo tohle číslo do tisku. Hvězdný prach neoslňuje, sám o sobě ještě nemusí zářit nejjasněji, poletuje prostorem a trpělivě čeká, čím se stane. A právě proto nás začátky fascinují možná víc než samotný úspěch.

Přestože jsou každý úplně jiný, všichni se shodují v jednom: Žít život naplno jde jenom bez nálepek. Tvoří, protože chtějí. Co tvoří, zjistí až časem. Anebo klidně ne. Připomínají nám tím, že ty nejkrásnější věci často vznikají ve chvíli, kdy se přestaneme urputně držet břehu. Když se necháme pohltit. Až do zvrásnění.

Užijte si sladké léto 2026 – pořádně namočení v čemkoliv, z čeho vám vznikají radostné varhánky na prstech. Ať je to léto, které vás překvapí, inspiruje a zanechá stopu ještě dlouho poté, co uschnete.