Zase o důvod víc se zajít podívat do Národního!

Celý rozhovor s Fraserem Roachem najdete v říjnovém Cosmopolitanu, kde se dozvíte víc o jeho vkusu na ženy, přítelkyni, co je také tanečnice i nejoblíbenějším českém jídle. Zeptala jsem se ho ale na mnohem víc...

Tančíš ve staré i nové budově Národního divadla, kde se cítíš lépe?

V historické budově na mě doslova dýchá historie, a to je velmi zajímavý zážitek - vždyť tady v minulosti tančilo tolik slavných tanečníků! Nová scéna má zase jiné možnosti. Přirovnal bych to asi k tomu, jako když máš nové rychlé sportovní auto, díky kterému si tě každý všimne. V garáži ti ale stojí i starší model, s nímž si zase užíváš jiné věci než závratnou rychlost, třeba vůni vintage kůže a benzínu... Ale asi se nám tanečníkům lépe tančí ve Státní opeře, kde je největší pódium. Máme tady větší rozlet. 

Tvá přítelkyně je také tanečnice. Jste párem i na jevišti?

Nedávno jsme společně pracovali na jednom krátkém tanečním filmu Into Dust, kde jsem působil i jako choreograf. Jeho příběh je, jak jinak, o lásce a ztrátě. Právě během příprav na tomto projektu jsme se dali dohromady. Někdy je těžké být kolegy, když v tom jsou zamotané i city… Nikdy dříve jsem vztahy v práci nepodporoval.

Slyšela jsem, že si taneční partneři někdy moc nesednou... Stalo se ti to někdy?

Možná jsi právě tohle viděla v nějakém filmu, tohle téma je v nich časté. Buď mezi sebou mají tanečníci hodně vášně a přitažlivosti, nebo se naopak nesnáší. (smích) Může se to samozřejmě stát i v realitě, ale já mám štěstí, že jsem s mými partnerkami vždycky vycházel dobře. Když se energie nepotkají, je důležité zachovat profesionalitu a přenést se přes osobní motivace, nesmíme spolu válčit. Tanec, obzvlášť ten, který dělám já, je hodně o vzájemné důvěře, vždyť ty holky zvedám docela vysoko. Musí mi věřit a cítit se se mnou dobře.

Věková kategorie tvých tanečních partnerek se různí...

Jsem ve věku, kdy tančím s velmi pestrou věkovou paletou. A musím říct, že starší baletky mají v sobě mnohem víc emocí, které dokážou předat publiku. To je úžasné!

Teď trochu odbočím... Jaký je tvůj módní styl?

Rád nosím jednoduché věci, hlavně jednobarevné. Zrovna dneska jsem celý v bílém, je teplo, takže je to praktické. Na co si ale potrpím jsou decentní doplňky, třeba prsteny. Občas mám rád retro look. 

A co rád posloucháš? 

Mám to štěstí, že pocházím z rodiny rockerů, naši mě už jako malýho brali na velké koncerty, například do Wembley. Ale baví mě všechny žánry. A když se mě zeptáš, co jsem poslouchal dnes, odpovím ti: ticho. Při své profesi si taky občas potřebuju odpočinout.