Mezinárodní randění: letenky, únava a jazyková bariéra?

Každý má svůj archetyp ať už je to skejťák, wannabe rapper, sportovec, trustfund dítě, blondýnka, umělec anebo třeba cizinec. A pro co máte slabost vy? Jak daleko (by) jste jeli nebo letěli na rande? Já letěla (i jela) asi 1500 km a nemůžu ani potvrdit ani vyvrátit, jestli se to vyplatilo. Na druhou stranu, když to berete jako dovolenou může se k vám přidat někdo z vašich přátel a z rande v Madridu se může stát vlastně super výlet s trochou romantiky (pokud je to něco o co máte zájem). Plus, jakmile to budete vnímat jako výlet s bonusem necháte si otevřenější možnosti, a tudíž i čistější hlavu.

Jak už jste možná slyšeli nebo zažili, my lidi máme opravdu velkou tendenci romantizovat si potencionální partnery. Někdo nám otevře dveře, podívá se na nás, udělá jedno malé gesto, k tomu přidáme trochu stalkingu na sociálních sítí a váš vyvolený je tady. Fantazie nám totiž přece neublíží. Ale proč bychom se měli zamilovávat do potenciálu, když toho dotyčného ani neznáme?

Každý se prezentuje nějakým způsobem, to, jak se obléká, to, jak mluví, s kým se baví, co dělá ve volném čase, jakou má práci je všechno jen základní charakteristika. Přeci nechcete žít s někým kdo je podle tabulky perfektní, ale ve skutečnosti tam něco chybí, nebo ne? No, ale abyste to zjistili musíte toho člověka poznat, a to se dělá po telefonu z jiné země opravdu špatně.

GHOSTING 101: Spooky sezóna je tu, tak kdo ignoruje vás?

Skyscanner nebo flixbus? Přišel Ryanair na to, že nás baví milostná turistika?

Vzdálenost je náročná, časový posun ještě horší, ale láska přece hory přenáší. Nebo by aspoň teda měla. V dnešní době nízkonákladových letů můžete být v Miláně rychleji než v Brně tak proč se necítit jako main charakter a prostě to nezkusit? Co nás na těch cizincích tak přitahuje?

Někdo by mohl říct, že je to jiná exotičtější nátura. Randění je v každé zemi jiné, v některých zemích se vám stane, že vás někdo okouzlí, protože není tak rezervovaný jako lidé zpátky doma či naopak. A když už máme spojení tak jak s ním naložit?

Zkuste se ujistit, že nechce jen zelenou kartu
Rozmyslete si, co od toho vy očekáváte – je naprosto ok chtít jen zábavu
Pozor na to, abyste jen neměli přítele na psaní, snaha o to se vidět musí přijít z obou stran

Proč je na světě tolik situationshipů?

Když jde o lásku většina lidí doufá, že až přijde bude to krásný, hojivý a zamilovaný – nikoliv komplikovaný, zmatený a náročný. Bude to vypadat jako s lásce nebeské, kdy se oba naučí jazyk toho druhého a odjedou spolu za západu slunce bůh ví kam. Ale jaké je realita?

Neustálé kompromisy, hodně komunikace, facetime jako hlavní forma kontaktu, strach a samota? Naproti tomu kvalitně strávený čas, nová kultura, cestování a inspirace? Jak lépe poznat novou zemi? Plus se naučit jazyk, a to se vyplatí do cvčka. Na druhou stranu, když vám váš protějšek nerozumí, nemůžete se úplně zlobit za to, že nechápe vaše pocity, to se neděje nedostatkem empatie to je jen nedostatek slovní zásoby.

Třeba jednou někoho potkáte a dálka se nebude zdát jako problém. Třeba už někoho takhle máte. Třeba jednou spontánnost vyhraje nad logikou. Třeba už kupujete letenky?