Už když jsem byla malá, nemohla jsem vystát dojemné filmy. Ne proto, že by se mi snad nelíbily… Problém byl v tom, že se při každém emotivnějším momentu – jako je scéna, kdy se Leonardo DiCaprio potápí do hlubin oceánu nebo záběr na padajícího mývala ve filmu Ace Ventura – spustil z mých očí vodopád slz.
Brzy jsem zjistila, že se na některé filmy zkrátka musím dívat sama (kdo by taky pochopil pláč u komedie s Jimem Carreym?). Tahle nepříjemná vlastnost mi bohužel vydržela dodnes, ale co je horší, rozšířila se i do schopnosti zvládat emocemi nabité situace. Ať už jsem smutná, naštvaná nebo dojatá, oči mi prostě slzí, když to cítím příliš silně.
Proč někdo pláče víc než ostatní?
Možná si teď říkáte, že jsem vhodný adept na terapii, a možná máte pravdu. Každý, kdo má podobné tendence, by ale měl vědět, že na pláči není nic špatného. Je to naše přirozená fyziologická reakce, jak zvládat vypjaté situace, i když to pro každého znamená něco trochu jiného.
Jak pro Mindbodygreen potvrdila psychoterapeutka Babita Spinelli, existuje řada faktorů, proč se potřeba pláče u lidí liší. Zatímco u někoho je na vině vyšší míra empatie nebo hypersenzitivita (HSP), důvodem může být i nadměrný stres a vyčerpání, které regulaci emocí ztěžuje. V neposlední řadě jde o uvolňování nezpracovaných traumat, nebo fakt, že byl u vás pohled na pláč regulován již v raném věku. „Pokud byl pláč označován jako něco ostudného nebo zbytečného, ovlivňuje to jedince, aby zadržovali slzy a bránili se vyjádření emocí prostřednictvím slz,“ vysvětluje Spinelli.
Slzy jako lék
Právě vypuštění těžkých pocitů, jejichž zadržování může být pro zdraví škodlivé, je jedním z nejdůležitějších benefitů pláče. Podle psychologů si totiž potlačováním emocí zaděláváme nejen na stres, úzkost a deprese, ale i kardiovaskulární choroby a hypertenzi. A to už je pádný důvod k tomu se trochu rozněžnit.
Zajímavá je i spojitost se samotnými slzami, jejichž složení se mění v závislosti na účelu, k němuž jsou vytvořeny. Zatímco bazální a reflexní slzy – sloužící ke zvlhčování očí a vyplavování nečistot – tvoří z 98 % voda, ty emocionální obsahují navíc hormony a různé chemikálie vázající se na naše emoce. Podle odborníků jsou právě tyto slzy pro zdraví nejpřínosnější, protože pomáhají zmírnit fyzickou a emocionální bolest a hrají tak důležitou roli při odbourávání napětí a stresu.
Kdy je plačtivost problém?
Jsou situace, kdy je nadměrná citlivost pouhou překážkou – jako když chcete obhájit svůj názor nebo si v práci říct o víc peněz – někdy ale může pláč značit vážnější problém. Jakmile začne být emocionální slzení nekontrolovatelné a silně obtěžující i při běžných každodenních činnostech, měli byste si ověřit, zda nejde o depresi nebo úzkost. V takovém případě je nejlepší navštívit odborníka na duševní zdraví, který vaši situaci zhodnotí a zároveň vám pomůže najít způsob, jak se s tímto stavem vypořádat.