Šéfredaktorka Adéla Mazánková o lednovém čísle Cosmopolitanu

Letošní advent odstartovala chumelenice, a to dokonce ta­­­­ko­­vá, že zaskočila i silničáře (přestane vůbec někdy tento vtip být vtipem, který si neodpustíme zmínit?), a tak jsme se s mámou ocitly kolem devá­té ráno v neproplužené pražské zimní pohádce na cestě do velkoobchodu květin pro chvojí a vět­­­vičky všeho druhu, s misí dohnat výzdobu v bytě. To aby byl alespoň tak kouzelný jako to, co letos od začátku zimy visí ve vzduchu.

Klouzalo to tak, že jsem si okamžitě vzpomněla na jednu ze svých prvních jízd za volantem. Naposledy jsem takto nepropluženou Prahu v autě totiž zažila při auto­škole, asi v roce 2010, a mimo jiné si díky tomu vždy vzpomenu na skvělého instruktora, který mi při nejistém pohledu na páčku blinkru při cestě po stáčející se hlavní řekl, ať s ukazováním svého směru nikdy neváhám a zazářím (si) vždy, když to půjde, lepší víc než míň.