Opravdu mají krásné holky jednoduchý život?
Foto: Getty Images
Foto: Getty Images
Aristoteles kdysi řekl, že krása je tím nejlepším doporučujícím dopisem. A měl pravdu. Atraktivní lidé mají vyšší příjmy, lépe se jim daří uzavírat obchody, těší se větší oblibě v kolektivu, působí důvěryhodněji a snáze se seznamují. Potvrzují to stovky studií, jež skrz naskrz zkoumaly vliv lidského zevnějšku na různé životní aspekty.
A proč vlastně atraktivní lidi považujeme za ty lepší? „Především je vnímáme jako zdravé a sebevědomé. Proto jim přisuzujeme větší úspěch, inteligenci, sebevědomí. Věříme, že jsou v životě šťastní a netrpí psychickými ani fyzickými problémy. Máme tendenci jim přisuzovat pozitivní vlastnosti, jako je čestnost, upřímnost, samostatnost. A oni pak dostávají vyšší plat a dosahují vyšších pracovních pozic,“ vysvětluje terapeutka Jaroslava Hocká z Hedepy (hedepy.cz).
Takže za štěstí krásných lidí vlastně můžou ti průměrní a oškliví? Hmm, v podstatě ano… „Je to přirozený obrázek našeho vlastního sebevědomí. Každý, kdo si je vědom svých nedostatků (třeba nadváhy, křivého nosu nebo rušivých pih), si říká: ,S takovou postavou bych o sobě nepochyboval, nemusel bych se svým vzhledem zabývat, nemusel bych se bát, že budu sám. Mohl bych se více věnovat své práci, nemusel bych nikomu nic dokazovat a byl bych mnohem úspěšnější.‘ Hezcí lidé tohle všechno v našich očích už mají,“ dodává odbornice. A právě díky pozitivním předsudkům atraktivní lidé nevyvolávají v druhých obavy, podezření či nudu.
Pohlední lidé (a zejména pak pohledné ženy) mnohdy bojují s předpojatými názory a stereotypy. Podle terapeutky Hocké sice není prokázáno, že by krásky trpěly nepříjemnými poznámkami nebo sexuálním obtěžováním více než kterákoliv jiná žena, často se ale potýkají se zvláštním předsudkem, který platí výhradně u žen, nikoliv u mužů: „Nádhernou ženu okolí často považuje za hloupou a musí se mnohem víc snažit, aby ukázala svou skutečnou cenu v oblasti intelektu, obchodu či logiky,“ vysvětluje úskalí „dokonalé tvářičky“ terapeutka.
Podle průzkumu citovaného v knize Moc krásy na atraktivním vzhledu (v Severní Americe) vydělávají více muži, a to následovně: Přitažliví pánové mají ve srovnání s méně atraktivními o 17 % vyšší příjmy, hezké ženy ty méně pohledné příjmově převyšují o 12 %. „Nejde o veliký rozdíl, ale kdyby krása nehrála na trhu práce žádnou roli, nebyl by žádný,“ konstatuje v úvodu spoluautorka knihy, socioložka Catherine Hakim. V Česku mají atraktivní ženy dokonce o 21 % vyšší průměrný příjem než ty neatraktivní. „Krása má hodnotu, protože je vzácným statkem. Dodává prestiž. Sociální dovednosti a šarm jsou stejně důležité, ale často jsou úzce spjaty s fyzickou přitažlivostí. Sociologové zpravidla nejsou schopni oddělit vliv fyzické krásy od sociální atraktivity, protože se vzájemně doplňují a podporují. Krásný člověk je atraktivnější dokonce i v telefonu,“ líčí socioložka. Jak si ale ukážeme dále, není všechno zlato, co se třpytí…
Výjimkou nejsou ani ženy, které sice vypadají naprosto úchvatně, ale uvnitř cítí zoufalství a bezmoc. O Belle Hadid, která patří k nejúspěšnějším modelkám dneška, a přesto trpí depresemi, jste už asi slyšeli. V nedávném rozhovoru přiznala, že se po tři roky každé ráno budila s pláčem. „Nikomu jsem to neřekla. Chodila jsem do práce a o pauzách plakala. Pak jsem se vrátila do hotelu a plakala znovu, dokud jsem neusnula. A další den to samé, pořád dokola…“ svěřila se. Followeři jí ale neustále připomínali, že si přece nemá na co stěžovat, když její život působí tak dokonale. Bohužel pouze působí… Bella přiznala vyhoření z přepracování (do té doby prý sedm let pracovala 350 dní v roce) a skončila v psychiatrické léčebně. „Cítím vinu, že nežiju svůj úžasný život naplno. Mám neomezené možnosti, přesto jsem v depresích. Nedává to smysl,“ uvedla pro magazín Glamour v roce 2019. A není divu. Modelky totiž musí za každou cenu plnit přání klienta a potlačovat svou osobnost, což jim na psychice rozhodně nepřidá.
Další úskalí okouzlujícího vzhledu? Jak vystihla psychoterapeutka Markéta Šetinová v podcastu Balanc, krásné ženy se v řadě životních situací nemusí tolik snažit. Lidé se k nim chovají mile, k pozvání na rande či k pracovní nabídce jim leckdy stačí pětiminutový small talk, vše jim zkrátka pěkně vychází… Zní vám to spíš jako výhoda? Beauty klika může na druhé straně znamenat i permanentní demotivaci. Jste od přírody kočka a chystáte se na služebku do zahraničí? Proč oprašovat angličtinu? Stačí se jen usmát… Chcete na pohovoru zapůsobit vymazleným CV? Není potřeba, stejně z vás budou všichni paf… A jelikož krásky bývají často považovány za ty hloupější, nezbývá jim nežli svého zevnějšku prachobyčejně využít. Právě v souvislosti s tím naťukla Markéta Šetinová i koncept erotického kapitálu. (Ehm, čeho že?)
S teorií tzv. erotického kapitálu přišla britská socioložka Catherine Hakim. Podle ní jde o významný dodatek ke kapitálu ekonomickému, kulturnímu a sociálnímu, tedy o jakousi čtvrtou formu. Erotický kapitál se ale od výše zmíněných odlišuje, není totiž ovládán sociálním statusem ani třídou. Důležitosti nabývá hlavně ve vysoce sexualizované kultuře bohatých západních společností. Významnou roli hraje na poli partnerských vztahů a v rámci sňatkového trhu, ale i na trhu práce, v médiích, politice, ve sportu, v umění… A má samozřejmě vliv i na každodenní sociální interakce. Svět se v tomto bodě dělí na dva tábory: Jedna parta tvrdí, že by ženy rozhodně svého vzhledu využívat neměly, druhá se zúročením erotického kapitálu naopak nemá žádný problém. A jednohlasně se v této otázce neshodnou ani feministky.
Že jste beautiful, vám do uší šeptá maximálně James Blunt? Nezoufejte. Fyzickou atraktivitu sice z části získáváme už u maminky v bříšku, k atraktivnějšímu dojmu si nicméně můžeme pomoct i sami. Právě pohyby, způsob mluvy či celkově své vyzařování změnit dokážete. Chcete návod? „Když se dobře cítíme, máme dobrou náladu, jsme optimističtí a přátelští, hned připadáme lidem kolem sebe o to hezčí. Dobrá nálada a přiměřené sebevědomí dokonce často způsobí, že i odlišnosti či nedokonalosti považují lidé kolem nás za roztomilé, nebo je vůbec nevnímají. I člověk s nějakou tou nepravidelností pak bývá považován za atraktivního,“ povzbuzuje terapeutka.
Jakkoli možná (po vzoru Malého prince) věříte, že krásné je jen to, co zůstává očím neviditelné, zapracovat na vlastní atraktivitě (a potažmo i vnitřní spokojenosti) se prostě vyplácí.