Skin quality over quantity: Budujte svou kolagenovou banku a zapomeňte na objem?

Estetická medicína už dávno není jen o výplních, výrazných rtech a změně objemů či kontur obličeje. Právě se s v ní odehrává tichá revoluce. Místo nafukování obličeje se ženy soustředí na tzv. „skin longevity“, stav kožní bariéry a vystavění vlastní kolagenové banky. MUDr. Silvia Foltýnová z Be Elite Clinic nám v rozhovoru prozradila, proč je méně někdy více a jak lososí DNA teď hýbe světem skincare!
Tatiana Urbanová 8. října 2026

Getty images

S prevencí úzce souvisí pojem „kolagenová banka“, který se teď v médiích často skloňuje. Co si pod tímto názvem představit?

„Kolagenová banka“ je podle mě hezký způsob, jak popsat dlouhodobou práci s kvalitou pokožky. Nejde o to začít co nejdříve s estetickými zákroky, ale naopak pečovat o vlastní kolagen tak, abychom jeho kvalitu co nejdéle chránili a ve správný moment podpořili jeho novotvorbu.

Kolagen je zásadní pro pevnost, pružnost a celkovou strukturu kůže, ale jeho množství i kvalita se v průběhu života postupně mění. Velkou roli v tom hraje nejen věk, ale také sluneční záření, životní styl nebo celkový stav pokožky. Proto má smysl začít u úplných základů – správné domácí péče, fotoprotekce a prevence zbytečného poškozování kůže.

A pokud vidíme, že pokožka potřebuje větší podporu, můžeme podle jejího stavu využít také ošetření, která stimulují vlastní regenerační procesy a tvorbu kolagenu – například microneedling, některé energetické technologie nebo kolagenovou biostimulaci.

Pro mě tedy collagen banking neznamená „dělat něco co nejdříve“. Znamená myslet na kvalitu pokožky dlouhodobě a zasahovat ve správný čas, správným způsobem a jen tehdy, když to opravdu dává smysl.

Místo dobře známé kyseliny hyaluronové a dodávání objemu se dnes hodně mluví o polynukleotidech a biostimulaci. Co tato ošetření s tkání dělají a v čem je jejich princip jiný?

Je důležité tyto kategorie nezaměňovat. Klasické výplně na bázi kyseliny hyaluronové jsou výborným nástrojem tam, kde skutečně potřebujeme doplnit objem, vytvořit strukturální podporu nebo upravit konkrétní proporci. Jejich hlavním efektem je ale především objem, kontura a hydratace dané oblasti.

U polynukleotidů je princip odlišný. Nepracujeme primárně s objemem, ale s kvalitou samotné tkáně. Polynukleotidy jsou fragmenty získávané z lososí DNA, které podporují přirozené regenerační procesy v pokožce. Pomáhají stimulovat tvorbu kolagenu, podporují kožní bariéru a celkovou obnovu tkáně. Výsledkem je postupné zlepšení hydratace, elasticity, textury a celkové kvality pleti. Využíváme je při redukci jemných vrásek, zhoršené textuře pleti, rozšířených pórů, ale také u pokožky poškozené sluncem, zánětem, při léčbě tvářových dermatóz jako je akné, rozacea, periorální dermatitída, anebo na korekci jizev.

Ještě trochu jinou skupinou jsou kolagenové biostimulátory mezi které patří poly-L-mléčná kyselina nebo kalcium-hydroxylapatit. Jeho biostimulační aktivita spočívá především ve stimulaci nové tvorby vlastního kolagenu, a tedy v postupné obnově a posílení struktury tkáně. Výsledkem je postupné zpevnění pokožky, zlepšení její kvality a podpora její dlouhodobé pevnosti a odolnosti. Efekt se tak rozvíjí postupně v čase prostřednictvím přirozené biologické odpovědi vlastní tkáně.

A právě tady podle mě leží jeden z velkých posunů současné estetické medicíny: od otázky „Co můžeme do obličeje přidat? “ k otázce „Jak můžeme podpořit kvalitu vlastní tkáně? “. Neznamená to, že výplně přestávají mít své místo. Znamená to, že máme více možností a můžeme mnohem přesněji vybrat nástroj podle toho, co konkrétní tkáň skutečně potřebuje.

Často zdůrazňujete, že klíčem k přirozenému vzhledu je kvalita kůže a její hustota. Kde podle vás ženy mezi 20 a 30 lety dělají v péči o obličej největší chybu, která se na pleti z tohoto hlediska projeví klidně až o desetiletí později?

Pokud bych měla vybrat jednu věc, je to podceňování kumulativního působení UV záření. Ve dvaceti letech se může zdát, že se nic neděje, protože kůže má velkou regenerační kapacitu. Jenže fotopoškození je proces, který se sčítá, kůže si pamatuje. UV záření ovlivňuje fibroblasty i extracelulární matrix a podporuje enzymatické procesy vedoucí k degradaci kolagenu. Výsledkem jsou nežádoucí změny textury, pigmentace, elasticity a jemné i hlubší vrásky.

Druhou častou chybou je opačný extrém: příliš agresivní skincare. Sociální sítě někdy vytvářejí dojem, že čím více kyselin, peelingů, retinoidů a dalších aktivních látek zkombinujeme, tím lépe. Přetížená a chronicky podrážděná kožní bariéra ale není známkou kvalitní péče. Zdravá pokožka musí především dobře plnit svou bariérovou funkci. Někdy právě naopak síla spočívá v jednoduchosti.

Prevence proto podle mě není dělat co nejvíce. Je to vědět, co a jak má smysl dělat, jak pravidelně a co naopak vůbec nepotřebuji.

Jak velký podíl na výsledku má to, co se odehrává v ordinaci, a co musíme „odpracovat“ samy doma? Dá se vůbec budovat kolagenová banka bez správně nastavené každodenní rutiny?

V ordinaci můžeme pokožce dát velmi přesný a cílený impuls – podpořit její regeneraci, remodelaci kolagenu nebo řešit konkrétní problém. Tím ale naše práce nekončí. Dlouhodobý výsledek vždy vzniká kombinací profesionálního ošetření a každodenní péče klienta o vlastní pokožku.

Ráda říkám, že my v ordinaci můžeme vytvořit velmi dobrý základ a nastavit správný směr, ale klient si tento efekt následně každý den udržuje a dál rozvíjí doma. A právě proto nemusí kvalitní skincare znamenat deset různých produktů. Důležité je, aby byla správně nastavená pro konkrétní pokožku – aby podporovala kožní bariéru, hydrataci, chránila před UV zářením a podle potřeby obsahovala vhodně zvolené aktivní látky.

U konceptu „kolagenové banky“ je to podle mě zásadní. Nestačí kolagen pouze stimulovat prostřednictvím ošetření. Stejně důležité je dlouhodobě vytvářet prostředí, ve kterém si pokožka svou kvalitu dokáže co nejdéle udržet. Zákrok tedy může nastartovat změnu, ale každodenní péče rozhoduje o tom, jak dobře ji dokážeme dlouhodobě podpořit. - poslední věta článku.