Foto: Vojtěch Veškrna, Ivan Kašša a Gabriela Knýblová
Františku s Natálií vždy bavila scénografie i práce s jídlem, rády experimentovaly s performativním tvarem a postupně se dostaly k jedlým instalacím. Pak potkaly Annu, která je zase vášnivou kuchařkou. Bláznivé bruschetty v květnu oslaví druhé narozeniny a postupně se staly synonymem bezmezné kreativity v sebevyjádření, odvahy přepisovat kulinářská pravidla, ale také důležitosti dbát na původ potravin. „Všechny navíc milujeme krásné věci,“ dodává Anna. „A všechny jsme asi i bláznivé.“
Natálie: Teď už zvládáme všechny vše, jen občas, když na to přijde, voláme Anče, co použít za koření a jak co dochutit. Je taková naše máma kořenářka.
Františka: Anča je jednoznačně náš šéfkuchař. Vymýšlí kombinace chutí a často přichází s nečekaným. Natálka je zase výborná v pečení a já zastávám spíš scénografickou složku. V té se nicméně všechny velice dobře doplňujeme. Naše instalace vymýšlíme společně.
N.: Kde to jde. Začíná to u kafe vymýšlením konceptu, pokračujeme v kuchyni vařením a pečením a nakonec vše dotváříme přímo na místě.
Anna: Na samotných eventech je často málo prostoru, naučily jsme se proto tvořit i v dost polních podmínkách.
A.: Když máme čas a jsme vyspalé. Pokud se to hezky sejde, umíme si okolo práce udělat i atmosféru připomínající party, a to je pak radost.
F.: Na přípravu přitom většinou moc času není. Téměř vždy si k tomu ale pouštíme Sex ve městě nebo Přátele.
N.: Všude možně, většinou z vlastních zkušeností. O nápady nouzi nemáme, jen se je učíme realizovat.
A.: Kromě sledování zahraničních food creatorů jde spíš o náhodné spojitosti, cestování či třeba i jenom rozebírání jídel a různých eventů, které jsme samy navštívily.
F.: Také na pláži, v lese… Záleží, co zrovna připravujeme. Obecně se rády inspirujeme tím, co je kolem nás. Většinou jedna z nás dostane nápad a kolem něj už se pak zbytek nabaluje jako sněhová koule.
N.: Určitě kuchyňský robot na hnětání těsta.
A.: Kafe!
F.: Za mě je to stěrka.
N.: Kam můžu, tam přidávám sezam a javorový sirup.
A.: Koření. Ráda hledám nová jídla, do kterých mohu použít koření, jaké by tam nejspíš málokdo čekal.
F.: Ibišek.
N.: Nemám ráda banány, ale nikdy ničemu nebráním, za mě tedy žádná taková není.
A.: Žádná ingredience totiž není špatná. Nerada bych nějakou vyčlenila ze spolku.
F.: Ale samozřejmě záleží i na původu potravin, pokud nevíme, odkud která pochází, raději ji nepoužijeme.
N.: Myslím, že docela bláznivý byl náš ubrus z mortadelly, na kterém byla kabelka Irma. Ještě bláznivější pak možná apokalypsa v podzemním protiatomovém bunkru.
A.: Ano, za mě to byla také postapokalyptická instalace v krytu pod Bulovkou. Vyrobily jsme pro ni radioaktivně vypadající hostinu plnou šílených barev, sušeného hmyzu a jedlého popela.
F.: Mně připadal nejbláznivější ten mortadellový ubrus. Vyvolává sporné reakce, buď to lidem přijde za hranou, nebo z toho jsou nadšení.
N.: Někdo, kdo se nebojí a je otevřený netradičním nápadům, co se vizuálu i chutí týče.
A.: Zkrátka někdo, kdo je možná trošku jako my.
F.: Kdo nám dá volnou ruku. Bude nám plně důvěřovat. A nechá nás udělat nějakou šíleně opulentní hostinu, klidně i do filmu.
Projekt tvoří tři kamarádky Anna Kameníková (31), Natálie Košťálová (31) a Františka Malasková (30).
Spisovatel se syndromem podvodníka, latentní florista, extrovertní introvert, milovník kávy a časných rán.
